Vědci z olomouckého Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) se podílejí na záchraně ohrožených druhů léčivých rostlin v Jihoafrické republice. Pro tamní partnery vyvíjejí speciální deriváty rostlinných hormonů, díky nimž rostliny ve sterilním prostředí nejen rychle vyrostou, ale následně nemají problémy ani s aklimatizací ve skleníku a volné přírodě. Během patnáctileté spolupráce čeští výzkumníci významně přispěli k záchraně nejméně deseti druhů rostlin. Studii mapující nejnovější výsledek partnerství publikoval odborný časopis Plant Growth Regulation.
Jihoafričtí badatelé využívají k množení ohrožených rostlin metodu mikropropagace in vitro. Tu běžně uplatňují i komerční firmy například pro pěstování pokojových rostlin či orchidejí. Z rostliny se odebere její malá část – explantát, z nějž ve sterilních podmínkách vyroste „ve zkumavce“ celá rostlina. Potřebuje k tomu i speciální médium, jež obsahuje rostlinné hormony - zejména cytokininy a auxiny. Právě tyto fytohormony, které stimulují buněčné dělení, olomoučtí vědci studují řadu let. Výsledky výzkumu aplikují i v rámci česko-jihoafrické spolupráce. Přicházejí na pomoc v případech, kdy běžně užívané a komerčně dostupné růstové regulátory pro množení rostlin nestačí.
„Díky dlouholetému výzkumu i vzájemné spolupráci dnes pro naše partnery umíme připravit fytohormony na míru pro konkrétní rostlinné druhy. Máme už totiž identifikované možné problémy a víme, co je jejich příčinou na molekulární úrovni. Proto pro určité druhy rostlin cíleně vyvíjíme látky, abychom potížím předešli a rostlinu vhodně stimulovali k růstu,“ uvedl vedoucí Oddělení chemické biologie a genetiky CRH Karel Doležal.
Vědci musí také zajistit, aby se rostlina dokázala aklimatizovat na běžné prostředí. „Aklimatizace bývá u tohoto způsobu pěstování rostlin jedním z největších problémů. Naše deriváty jej v řadě případů dokázaly překonat, jelikož je právě na tyto vlastnosti upravíme. Rostliny naklonované z explantátu a vysazené zpět do přirozeného prostředí mají absolutně stejnou genetickou informaci jako rostlina původní, z níž byl explantát odebrán. To je další pravidlo, které musíme striktně dodržet,“ doplnil Doležal.
Výzkumníci se zaměřují i na záchranu léčivých rostlin. Po nich je v zemi obrovská poptávka, a proto se mnoho z nich stalo ve volné přírodě ohroženými. Čeští vědci spolupracují s kolegy z Research Center for Plant Growth and Development University of KwaZulu-Natal. Společně pomohli například při záchraně některých druhů aloe, rozmarýnu, pelargonie
a dalších rostlin. Olomoučtí badatelé výsledky své práce zhruba desetkrát v Jihoafrické republice patentovali.
„Je to ukázkový příklad prolínání špičkového základního a aplikovaného výzkumu. Postupem času jsme dospěli až k vývoji růstových regulátorů na míru. Současně získáváme i více materiálu pro studium rostlin, takže výzkum je více systematický. My posíláme do Afriky deriváty hormonů, k nám naopak přicházejí speciálně upravené vzorky rostlin, u nichž analyzujeme rostlinné hormony,“ uvedla Lucie Plíhalová z CRH.
Studiu fytohormonů, zejména cytokininů, se olomoučtí vědci věnují více než 20 let. Zabývají se možnostmi jejich uplatnění v medicíně, kosmetickém průmyslu či zemědělství. Na svém kontě mají řadu národních i mezinárodních patentů. Centrum regionu Haná je společným pracovištěm Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, olomouckých pracovišť Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a Výzkumného ústavu rostlinné výroby.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
