Kritika rekonstrukce Helfštýna: Podle památkové rady nová střecha historickou stavbu nechrání

Hrad Helfštýn je jeden z největších hradů v ČR a je jednou z nejnavštěvovanějších památek v Olomouckém kraji. Zchátralý renesanční palác začali stavbaři opravovat v září 2017 a práce trvaly do srpna 2020. Rekonstrukce stála přes 90 milionů korun. Zahrnovala statické zajištění objektu, opravu fasády, zastřešení objektu pískovým sklem i vybudování nových průvodcovských tras.

Na rekonstrukci hradu dohlížel Národní památkový ústav. Instituce se již dříve se výtkám ze strany ICOMOS bránila v obšírném vyjádření na svém webu. Názory prezentované komitétem ICOMOS označuje za subjektivní a především připomíná, že památka byla ve 20. letech poznamenaná mnoha z dnešního pohledu neodbornými zásahy, s nimiž se rekonstrukce musela vypořádat.

Hrad spravuje Muzeem Komenského v Přerově. Mluvčí hradu Eva Lehnertová sdělila, že se ke kritice ICOMOS nebude správa hradu vyjadřovat právě proto, že je jen správcem.

Podle členů Vědeckého výboru pro hrady a zámky ICOMOS nebyly při rekonstrukci zastoupeny moderní a nadčasové aspekty péče o architektonické dědictví. "Autentická materie zříceniny paláce byla v druhé polovině 20. století narušena řadou velmi necitlivých úprav. To však v žádném případě nemůže zdůvodňovat a omlouvat rezignaci na kvalifikované, památkově akceptovatelné ošetření památky. Nelze přejít, že místo toho byly provedeny četné zásahy do autentické hmoty, včetně bourání zdiva pozdně gotického původu," uvedl prezident organizace Václav Girsa.

Rekonstrukce paláce hradu Helfštýn přitom získala v listopadu Českou cenu za architekturu. Porota ceny tehdy uvedla, že autoři vytvořili koncepci respektující historický objekt. Do historické stavby podle ní vložili soudobé architektonické prvky a propojili přízemí s vyššími podlažími paláce, která byla dosud veřejnosti nedostupná. Autory návrhu byli Miroslav Pospíšil a Martin Karlík z olomoucké společnosti atelier-r, stanovisko architektonické kanceláře zatím není k dispozici.

Odborníci z ICOMOS tvrdí, že způsob vodorovného zastřešení paláce, skrytého za korunou zdiva, negarantuje spolehlivou ochranu. "Prohlídka prostorů paláce s masivními závějemi sněhu i partie silně promáčených konstrukcí to stvrzují. Je zjevné, že nesprávně zvolené technické řešení bude záhy namísto ochrany zhoršovat stav autentických konstrukcí a výhledově silně ohrožovat památku," popsal komitét ve zprávě.

"Skutečně moderní a zároveň nadčasové aspekty péče o architektonické dědictví, jako jsou vědecká preciznost materiálového průzkumu, řemeslná a výtvarná pečlivost restaurátorského ošetření, nebo celková enviromentální šetrnost zásahu, zde zastoupeny nejsou," tvrdí Girsa.