V kraji už našlo práci čtrnáct stovek lidí z Ukrajiny, asi třetina dospělých. Uprchlická vlna slábne

"Dynamika uprchlické vlny klesá. Potvrzuje to skutečnost, že k dnešnímu dni je v Olomouckém kraji registrováno 9300 uprchlíků z Ukrajiny. Za březen to přitom bylo 7100 uprchlíků," potvrdila mluvčí olomouckého hejtmanství Eva Knajblová.

Svůj provoz například v těchto dnech přerušilo centrum pro pomoc uprchlíkům v Šumperku. "Došlo k zakonzervování tohoto pracoviště. Pokud si to v budoucnu vyžádají okolnosti, opět ho uvedeme do provozu. Nedokážeme nyní předjímat, jaký bude další vývoj," vysvětlila mluvčí.

Neznamená to však podle ní, že by uprchlíci z Ukrajiny nyní v Šumperku vůbec nedosáhli na pomoc. V normálním provozu zde dál funguje cizinecká policie nebo zdravotní pojišťovny.

Uprchlíci statistiky nezaměstnanosti neovlivňují

Čtrnáct stovek uprchlíků z Ukrajiny si již v Olomouckém kraji našlo práci. Podle hrubých odhadů může jít až o třetinu všech dospělých. 

"Občané Ukrajiny prchající před válkou, kteří mají pobytové vízum za účelem dočasné ochrany, nepotřebují povolení k zaměstnání. Mohou si najít sami zaměstnání u každého zaměstnavatele. Ten následně nahlásí Úřadu práce jejich nástup do pracovního poměru formou informační karty. Do konce minulého týdne, čili zhruba za jeden měsíc, jsme obdrželi téměř 1400 informačních karet od 397 zaměstnavatelů v Olomouckém kraji," sdělil analytik olomouckého Úřadu práce Jaroslav Mikšaník.

Na konci března přitom bylo v Olomouckém kraji přes 10 tisíc volných pracovních míst. "Nyní evidujeme pouze 17 uchazečů o zaměstnání z řad ukrajinských občanů s dočasnou ochranou, běžné statistiky nezaměstnanosti tedy prakticky neovlivňují," dodal Mikšaník.

Ukrajinci vzali dlouhodobě neobsazené profese

Nejvíce ukrajinských občanů nastoupilo na volná místa pro pomocné a nekvalifikované profese, téměř 600 osob. Jde zejména o uklízečky, pomocné dělníky ve výrobě, pomocné skladníky nebo pomocné dělníky v zemědělství. Mezi další profese patří montážní dělníci, skladníci a obsluha motorových vozíků, dělnické profese ve výrobě, zejména ve strojírenství a potravinářství a také stavební dělníci, šičky a švadleny.

"Zpravidla se jednalo o dlouhodobě neobsazená místa, případně místa, která už předtím byla krátkodobě obsazována cizinci. Naopak řádově pouze jednotky osob nastoupily na vysoce kvalifikované profese, například jako učitelé, elektrotechnici, překladatelé, laboranti nebo technici," vysvětlil analytik úřadu práce Mikšaník.