Archeologové našli u filozofické fakulty 62 hrobů, některé pocházejí ze středověku
Šedesát dva kostrových hrobů, z nichž dva určitě pocházejí ze středověku, objevili archeologové v bezprostřední blízkosti Filozofické fakulty Univerzity Palackého. V jednom z nejstarších hrobů se dochovala i souprava přezky a kroužků k uchycení nohavic, zajímavostí je i nález Charonovy mince.
V bezprostřední blízkosti filozofické fakulty skončil půlroční záchranný výzkum. Uskutečnil se před plánovanou rekonstrukcí budovy číslo 10 v Křížkovského ulici. Olomoučtí archeologové se zaměřili na dvůr podél vstupu do parkánových zahrad a parku, další sondy umístili přímo na nádvoří fakulty.
Odkryto bylo zatím šedesát dva kostrových hrobů, dva patřily ke klášternímu hřbitovu, šedesát je z různých fází fungování hřbitova při gotickém kostele svatého Petra.
„Některé hroby jsme na nádvoří filozofické fakulty odkryli už pod štěrkovým podkladem komunikace. Úroveň nádvoří byla totiž až o jeden metr snížena, což naše možnosti datovat některé z nálezů omezilo,“ řekla Hana Dehnerová, vedoucí výzkumu z Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Olomouci. Přesto jsou výsledky nálezů podle ní velmi zajímavé.
„V jednom z hrobů jsme našli kroužky a přezku, jimiž si lidé připevňovali nohavice. V hrobech byly i různé sponky na uchycení pohřebního rubáše. Našli jsme i korálky, které mělo pohřbené dítě patrně ve vlasech nebo na čepečku. Pro období 16. století je pro nás zajímavý i nález tzv. Charonovy mince,“ vypočetla Dehnerová.
Unikátní je i tkanina, kterou archeologové našli ve dvoře podél vstupu do parkánových zahrad. „Podstoupíme ji analýze a s napětím budeme čekat na její výsledek. S ohledem na to, jakým způsobem je utkaná, si totiž myslíme, že by mohla být částí liturgického roucha mnohem staršího data, než je 16. století,“ naznačila archeoložka.
Archeologové pátrají řadu let po románském kostele svatého Petra. Ověřit jeho existenci měla v záchranném výzkumu sonda, položená na základě výsledků geofyzikálního měření a studia historických plánů. Umístění románské stavby však archeologové v daném místě nepotvrdili.
„V době románské zde kostel, jehož tradice může sahat až do doby Velké Moravy, někde stát musel. Už proto, že v roce 1063 tady bylo obnoveno biskupství. Naše sonda existenci stavby sice potvrdila, ale jde o mladší kapli, pozdně gotickou nebo renesanční. Podle matrik ze 17. až 18. století by se mělo jednat o kapli svatého Šebestiána a Rocha,“ vysvětlila Dehnerová. Kaple byla podle ní zbořena v 18. století.
Právě v jejích zásypech dnes archeologové objevili zlomky opuky, které blízkou přítomnost románské stavby opět naznačují.
Rekonstrukce objektu v Křížkovského ulici 10 začne v březnu. Podle Vladimíra Polácha, proděkana pro infrastrukturu filozofické fakulty, paralelně s další částí archeologického výzkumu, tentokrát spíše kontrolního, který se bude soustředit do jižní část nádvoří.
