Mezinárodní tým vědců objevil v barmském jantaru téměř 99 milionů let starého brouka. Na výzkumu se podílel také Robin Kundrata, vědec z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Zachovalé tělo vzdáleného předchůdce dnešních světlušek poskytlo výjimečný pohled na vývoj komunikace těchto živočichů.

Povodí Moravy v loňském roce revitalizaci Mrtvého ramene řeky Moravy na okraji Olomouce. Podle aktuálního vědeckého průzkumu se v něm přirozeně rozmnožují ryby. Odborníci na místě napočítali celkem 15 druhů.

Fragment olověného ingotu vážícího přes dva kilogramy objevili archeologové při letošním průzkumu zaniklého hradu Tepenec u Jívové na Olomoucku. Hrad ve 14. století založil Karel IV. Nález odborníci poslali do Německa na izotopovou analýzu, která by měla určit geologický původ olova. Pomůže také objasnit, odkud se tato surovina na hrad dostala a jak byl zásobován.

Špatný spánek trápí podle odborníků čím dál větší množství Čechů. I proto spouštějí vědci z olomoucké Univerzity Palackého výzkum, který má přinést rychlejší diagnostiku spánkových problémů. Zapojit se může i veřejnost.

Změna velikosti zemědělských polí může výrazně snížit počet hrabošů v celé krajině. Vyplývá to ze studie vědců z Katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a dalších odborníků. Menší plochy polí tak mohou snížit škody na úrodě i četnost použití jedů k hubení hlodavců.

Archeologové objevili při záchranném výzkumu v olomoucké ulici Vídeňská systém barokních naslouchacích a minových chodeb. Ty byly podle odborníků budovány během 18. století. Celou oblast památkáři zkoumali kvůli plánované stavbě.

Statistiky z let 2016–2025 ukazují, že dopravní nehodovost dětí v Česku zůstává relativně neměnná. Největší riziko však dětem hrozí jako spolucestujícím v autě nebo na parkovištích, kde auta manévrují a couvají.

Varroáza dlouhodobě patří k hlavním příčinám úhynu včelstev. Vědci z Přírodovědecké fakulty olomoucké Univerzity Palackého začali proto před několika lety vyvíjet nové metody diagnostiky a kontroly této nemoci. Jejich výsledky teď pomůžou včelařům i státní správě.

Vědci vyvinuli materiál, který by mohl výrazně zjednodušit a zlevnit výrobu peroxidu vodíku. Namísto složitého a ekologicky problematického průmyslového procesu by se látka mohla vyrábět jen z vody, kyslíku a sluneční energie. Peroxid se běžně používá například pro dezinfekci, čištění vody nebo výrobu léčiv.

Nejkomplexnější pohled do historie židovských uliček v Prostějově, města označovaného jako Hanácký Jeruzalém, mají za sebou zdejší archeologové. Objevili židovskou rituální lázeň, kterou zřejmě navštěvoval i básník Petr Bezruč, nebo vůbec první exemplář bavorské panenky typu Kruseler na území Prostějova.