Falešné investice, lži o napadení bankovního konta, romantické manipulace i triky při prodeji zboží na inzerát. Obrovskému přívalu různorodých podvodů čelí lidé nejen v Olomouckém kraji, oběti se pak obracejí s prosbou o pomoc na policii. Jen za rok 2024 činí škoda evidovaná v regionu 210 milionů korun. Jak náročné je objasňování případů v anonymním prostředí internetu přibližuje v rozhovoru vedoucí oddělení kybernetické kriminality Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje major Jiří Prečan.
Podvodů v online prostředí v posledních letech výrazně přibývá, které typy případů jsou pro vás největší výzvou?
Ano, máte pravdu. U trestné činnosti páchané v online prostředí evidujeme každoroční nárůst. Například v roce 2024 činil v Olomouckém kraji celkový nápad kyberkriminality 1336 trestných činů, což je oproti roku 2023 nárůst o 89 trestných činů. Samotné podvody tvořily více než třetinu nápadu kyberkriminality v roce 2024 v Olomouckém kraji.
Již dlouhodobě se snažíme vyhledávat a objasňovat rozsáhlou sériovou trestnou činnost – ať už se jedná o podvodné e-shopy, podvody na inzertních portálech, nebo podvody s eSIM kartami. Největší výzvou jsou však ty případy, které vyžadují kombinaci různých metod prověřování a navíc ty, u kterých je předpoklad mezinárodního prvku – například pachatelé nacházející se mimo území ČR.
Jakými technikami manipulují pachatelé své oběti a jakou roli při tom hraje umělá inteligence?
Pachatelé využívají zejména technik sociálního inženýrství, tedy metod propracovaných manipulací, jejichž účelem je získání citlivých informací, například údajů z platebních karet, nebo rovnou přístup do internetového bankovnictví. Do toho samozřejmě vstupuje umělá inteligence, která pomáhá pachatelům vylepšovat podvodné techniky a dělá je daleko sofistikovanější a uvěřitelnější, než byly v minulosti. Pro příklad – před lety se emailem šířily takzvané „Nigerijské dopisy“, jejichž cílem bylo vylákat od obětí peníze pod různými smyšlenými legendami například s dědictvím, které musí být předáno, kdy pachatelé od obětí vyžadovali uhrazení různých poplatků za předání dědictví. V té době byly podvodné emaily napsané špatnou češtinou, se spoustou gramatických chyb a stěží uvěřitelným příběhem, což se dnes, díky AI, nestane. Dnes bude text působit důvěryhodně a bude prakticky bez chyb. S využitím AI se dnes ale setkáváme hlavně u investičních podvodů, u kterých pachatelé využívají generativní AI k vytváření podvodných audiovizuálních reklam, ve kterých figurují známé tváře nebo společnosti. Faktem je, že na první pohled můžou takové reklamy působit skutečně věrohodně, a proto je potřeba neustálá prevence a osvěta veřejnosti.
Čtvrtek, 27. března 2025, 12:18
Uniklé přístupy do e-mailových schránek zneužila k okradení více 110 lidí i firem osmadvacetiletá žena z Ostravska, kterou se podařilo dostihnout olomouckým kriminalistům. Pachatelka se před spravedlností ukrývala na Tenerife, své oběti připravila o...
Velmi častým problémem jsou i reverzní inzertní podvody. Jak funguje z pohledu policie řešení těchto případů, kterých je hodně, někdy s menší škodou v řádech tisíců korun a lidé je chodí oznamovat například i na menší policejní oddělení. Co se pak děje dál?
Reverzní podvody tvoří nezanedbatelnou část nápadu trestné činnosti v Olomouckém kraji. Lidé mohou podat oznámení na kterékoliv služebně Policie ČR bez rozdílu, jestli jde o malé nebo velké policejní oddělení a také bez rozdílu způsobené škody. Policejní orgány se snaží věnovat stejné úsilí při prověřování jak přestupků, tak trestných činů. V praxi se velmi často stává, že přestupky bývají spojovány, zpravidla kvůli totožnému pachateli, a převýší škodu 10 tisíc a jsou pak překvalifikovány na trestný čin a stává se z nich sériová trestná činnost, které se pak věnuje určené oddělení. Tak se děje napříč policejními orgány v České republice z důvodu hospodárnosti a rychlosti řízení. I v případě reverzních podvodů je na místě prevence a hlavně obezřetnost prodávajících.
Podvodníci své oběti někdy přesvědčí, aby si vzali úvěry nebo zneužijí jejich bankovnictví k čerpání úvěru. Další situací je i přeposílání peněz z neznámých účtů, což pro neznalé poškozené pak vede i k trestnímu stíhání. Lze zmínit nějaké případy, které pro vás byly žalostné z pohledu poškozených?
Toto téma nás vrací zpět k AI a k technikám sociálního inženýrství zvláště ve vztahu k trestné činnosti falešných bankéřů anebo podvodných investic, kde s pomocí AI technologií pachatelé vytvářejí deepfake videa, které vystaví na sociálních sítích jako reklamu se známou osobností, například s prezidentem, premiérem a podobně. Budoucím obětem sdělují, že je výhodné investovat například do akcií společnosti ČEZ. Poté, co zájemce zanechá své kontaktní údaje v předem připraveném formuláři, je obratem kontaktován falešným makléřem a pod různými záminkami je přesvědčen k „investici“, která přímo směruje k odčerpáním všech finančních prostředků z účtu. Za tímto účelem využívají pachatelé i software pro vzdálený přístup, který poskytuje přímou kontrolu nad zařízením oběti a usnadňuje manipulaci s jejich financemi. Problémem v těchto případech je, že díky vynalézavosti pachatelů může trvat týdny i měsíce, než poškození přijdou na to, že byli podvedeni a s tím může narůstat i způsobená škoda.
Středa, 12. března 2025, 16:49
Riziková spolupráce s neznámými lidmi znamenala pro postaršího muže z Jesenicka ztrátu padesáti tisíc korun. Důvěřivou oběť podvodníků zlákala k investování podvržený klip se známým českým politikem, bez potřebných znalostí pak umožnil...
Jak pachatelé oddalují prozření svých obětí?
Vytvoří webovou stránku s přihlášením pro své „investory“, kde poškození vidí informace o své investici, včetně grafů a křivek, na kterých je vidět exponenciální růst jejich investic a „investoři“ tak týdny a měsíce sledují, jak se investice zhodnocují a během té doby investují další peníze. Konec a odhalení podvodu nastává v době, kdy chce poškozený vybrat své peníze.
Někteří lidé se skutečně nechají „najmout“ k přeposílání peněž na cizí účty a z každé takové transakce mívají procentní podíl, který si ponechají na svém účtu pro vlastní potřebu. Je pravdou, že takové jednání může v určitých případech vyústit v trestní stíhání pro trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 trestního zákoníku, nebo v jeho nedbalostní formě podle § 217 trestního zákoníku.
Snažíme se medializovat takové případy za účelem osvěty a prevence. Bohužel k těmto případům dochází velmi často a se skutečně vysokými škodami – někdy i v řádech milionů. Nejhorší situace bývají, když poškození nejen, že přijdou o své naspořené peníze, ale ještě si vezmou vysoké úvěry, které pak musejí splácet.
Objasňování složitých případů z internetového prostředí zřejmě vyžaduje velmi sofistikovanou práci expertů. Jak se v tomto ohledu daří rozvíjet krajské oddělení kybernetické kriminality?
V rámci oddělení kybernetické kriminality Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje pracují policisté s velmi dobrou znalostí informačních technologií. Někteří z nich IT přímo vystudovali, pro ostatní je IT koníčkem.
Nové kolegy na oddělení kybernetické kriminality primárně vybíráme z řad policistů zařazených na územních odborech, ale nebráníme se náboru i přímo z civilu v případě, že se jedná odborníka, který má vystudovaný obor zaměřený na IT a chce se v tomto oboru dále rozvíjet. Tito lidé mohou v rámci trestního řízení pomáhat se zajišťováním digitálních stop, jejich vyhodnocením a dalšími odbornými činnostmi. Své znalosti předáváme i policistům zařazeným mimo oddělení kybernetické kriminality, kde se ostatní trestná činnost spáchaná v kybernetickém prostoru rovněž prověřuje.
Například na Facebooku či YouTube jsou k vidění reklamy, které jsou zřejmě vložené podvodníky a lákají důvěřivé oběti. Měla by se v tomto ohledu zavést nějaká opatření?
Sociální sítě mají zavedená pravidla proti podvodům nebo deepfake videím a určitě používají automatické detekční systémy. Je otázkou, jak jsou tyto systémy efektivní vzhledem k obrovskému množství dat, které se na jejich sítě každou chvíli nahrávají. Opatření musí přijmout v první řadě provozovatelé sociálních sítí.
Na sociálních sítích lidé často u informací o případech internetových podvodech zesměšňují poškozené, že jsou hloupí a podobně. Co říkáte na takové komentáře?
Takové komentáře jsou nefér. Trestná činnost je stále sofistikovanější, pachatelé využívají psychologii a pokročilou manipulaci. Snaží se cílit na emoce, hrají na důvěru, strach a hlavně na chamtivost a navíc – nikdo z nás není stoprocentně imunní. Vezměme si například podvodné e-shopy. Pachatelé je tvoří v předem připravených šablonách, které zná většina z nás. Podvodné e-shopy vypadají často stejně jako ty pravé. Pachatelé se naučili nenabízet produkty za podezřele nižší ceny, protože jsou lidé obezřetnější. Naučili se připravit si e-shop předem, vytvořit spousty pozitivních komentářů na známých portálech, vytvořit obchodní podmínky, nebo napodobit kontaktní osoby a navíc, na dobu fungování podvodného e-shopu si najmou osobu, která pomáhá zákazníkům s nakupováním. Je tedy velmi jednoduché „naletět“ a stát se obětí.
Pondělí, 3. února 2025, 06:34
V uplynulém roce evidovali a řešili policisté v Olomouckém kraji celkem 1336 trestných činů v kategorii kyberkriminality, případy s velmi vysokou finanční škodou nejsou výjimkou. Ačkoliv se podařilo oproti předchozím letům objasněnost citelně...
Podvodníci stále přicházejí s novými postupy a metodami. Jak náročné je s nimi držet krok, či být napřed a jak vidíte budoucnost boje proti internetovým podvodům?
Dovolím si tvrdit, že je to nikdy nekončící závod, ve kterém budou mít čas od času navrch pachatelé, kteří vymýšlí nové postupy a využívají nové technologie. Pachatelé operují bez pravidel, zatímco policie bude mít ztíženou pozici tím, že musí dodržovat platnou legislativu a s tím související postupy. Co se budoucnosti týče, nedovolím si predikovat, jak bude vypadat boj proti internetovým podvodům. Osobně si myslím, že hlavní roli v této kriminalitě bude hrát prevence.
Jak důležité jsou pro kriminalisty právě aktivity zaměřené na prevenci vůči internetovým podvodům? A existuje nějaká univerzální rada či zásada, která pomůže lidem nenaletět?
Prevence je naprosto klíčová. Zaměřujeme se na kampaně varující před touto kriminalitou a spolupracujeme s médii, aby se k veřejnosti dostaly potřebné informace. Za zmínku stojí kampaň našeho kraje „Prokoukl to! A ty?“, která je velmi hezky zpracovaná a osobně doufám, že pomohla zachránit nemalé peníze.
A univerzální rada? Jednoduše – zdravá nedůvěra. Jinými slovy to, pokud něco zní příliš dobře na to, aby to byla pravda, pravděpodobně je to podvod.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám