Šternberský klášter představí obrazy Jana Kryštofa Handkeho. Lidé uvidí i běžně nepřístupná díla
Ve Šternberském klášteře dnes začne rozsáhlá výstava obrazů Jana Kryštofa Handkeho, který výrazně ovlivnil podobu mnoha barokních památek nejen na Moravě a část svého života spojil se zdejším augustiniánským klášterem. Výstava potrvá do konce října.
Vernisáž výstavy s názvem Jan Kryštof Handke (1694–1774): Malíř Šternberského kláštera se uskuteční dnes v 17 hodin. Jde o největší výstavu malířových obrazů v historii města Šternberka. V letošním roce uplyne 330 let od narození a 250 let od úmrtí tohoto významného moravského umělce, proslulého barokního malíře náboženských i žánrových obrazů a nástěnných maleb.
"Jan Kryštof Handke spojil rozsáhlou část svého díla se šternberským augustiniánským klášterem, s jehož probošty Patrikem Vavřincem Lehmannem, Patrikem Meixnerem i Janem Josefem Glätzlem udržoval nadstandardní přátelské vztahy. Svými díly se uplatnil nejen ve Šternberku, ale také na patronátních farách a statcích kláštera v Hnojicích, Žerotíně, Štarnově, Kyselově a Výšovicích," vypočátala mluvčí města Šternberk Irena Černocká.
V první polovině 18. století byl Handke na střední Moravě nejproslulejším malířem, do současnosti se zachovalo přes 300 jeho obrazů a nástěnných maleb, kreseb a návrhů univerzitních tezí, téměř dvě stě dalších bylo zničeno. Největší počet maleb Handke vytvořil pro augustiniánský klášter ve Šternberku. Ve své autobiografii malíř uvádí, že své pobyty ve Šternberku spojil s rodinnými událostmi, lovem zvěře i ryb v nedalekých revírech a na klášterních rybnících. Místní kanovníci mu ochotně pomáhali a účastnili se i dvou umělcových svateb, křtů a pohřbů členů jeho rodiny.
Výstava pořádaná v prostorách bývalého Šternberského kláštera představí Handkeho nástěnné malby a obrazy, ale i zapůjčená díla veřejnosti běžně nepřístupná. Handke nástěnné malby realizoval freskou i olejem, maloval oltářní i závěsné obrazy a portréty, zátiší a krajinomalby. "V jeho dílech byla významně využita malba perspektivní architektury, a to nejen v monumentálních freskách a nástěnných olejomalbách, ale i v pozadích jeho oltářních a závěsných obrazů. Na mnoha dílech se vyskytují zajímavé architektonické průhledy do krajiny i její zkratky s oblíbenými motivy kmene listnatého stromu a travnatého hliněného bloku," dodala Černocká.
Jako jediný olomoucký malíř 18. století dosáhl Handke věhlasu nejen na Moravě, ale i ve Slezsku. V Olomouci byl nejvýznamnějším cechovním malířem celého baroka, kromě střední a severní Moravy výrazně zasáhl i do Slezska a ojediněle pronikl do východních Čech do Hradce Králové a Hrochova Týnce. Za svého života se setkal s řadou rakouských a slezských malířů. Výstava ve Šternberku potrvá do konce října.
