Jedním z nejkrásnějších barokních kostelů v Prostějově je bezpochyby kostel sv. Jana Nepomuckého, od jehož vysvěcení uplynulo 270 let. Od roku 1958 je kulturní památkou a nachází se v městské památkové zóně. Je nazývaný také jako kostel U Milosrdných.

Na severovýchodě Olomouce se nachází významná barokní stavba, klášter Hradisko byl založen mezi prvními v Čechách a na Moravě. Díky velkorysé barokní přestavbě se mu přezdívá Hanácký Escorial. Za jeho založením stojí Ota I. Sličný, který někdy bývá označován za nejhezčího Přemyslovce.

Ve Šternberském klášteře dnes začne rozsáhlá výstava obrazů Jana Kryštofa Handkeho, který výrazně ovlivnil podobu mnoha barokních památek nejen na Moravě a část svého života spojil se zdejším augustiniánským klášterem. Výstava potrvá do konce října.

Oblíbená turistická zastávka pěších procházek v lesích mezi Dolany a Svatým Kopečkem na Olomoucku byla kdysi významnou klášterní stavbou. Ruina se z kartuziánského kláštera ze 14. století stala díky husitům. Ironií osudu je, že dlouholetý převor kláštera patřil k nejznámějším kritikům husitství v celé Evropě.

Z města Olomouce vedla cesta ke Klášteru Hradisko po staletí jen jedna. Vyšlo se Hradskou bránou, hned za mostem přes řeku Moravu se odbočilo doleva a kolem břehu se došlo až k Hradisku. Po stejné cestě se k němu ostatně dostaneme i dnes. Řeka Morava ale v dobách, kdy ještě neměla zpevněné břehy, tuto cestu často zalévala vodou a bahnem. Stávalo se tedy, že Klášter Hradisko byl i na několik týdnů od města odříznut. To se ukázalo být jako velký problém zvlášť po roce 1802, kdy se v opuštěném klášteře usídlila vojenská posádková nemocnice. Dlouhá a nebezpečná přeprava nemocných z městských kasáren často ohrožovala život vojáků, kteří potřebovali rychlou pomoc.

Ve starých dobách obklopovalo město Olomouc daleko více vodních toků, které byly mnohem členitější, s dalšími malými rameny, náhony, rybníčky. Proto se v přilehlém předměstí, ale i v širokém okolí nacházela celá řada vodních mlýnů. Jeden z dochovaných vodních ramen řeky Moravy kolem Olomouce si dokonce dochoval i původní název Mlýnský potok, který nám jasně říká, k čemu byl tento vodní tok dříve často využíván. A nejstarší vodní mlýn v Olomouci stával právě na Mlýnském potoku.

Dnešní rozlehlá univerzitní budova má bohatou historii, vznikla sloučením dvou původně rozdílných objektů s odlišnou dobou vzniku i odlišnou stavební historií. Její nejstarší jádra byla postavena ve strategicky významné poloze, v blízkosti dominikánského kláštera, v němž se pravidelně, střídavě s Brnem, konala každoroční zasedání moravského zemského sněmu. Pozůstatkem po této slavné historii je pojmenování sousední Panské ulice, kudy na sněm přijíždělo panstvo.

S dějinami Olomouce, do třicetileté války skutečného a pak už jen titulárního hlavního města Moravy, je tradičně spjato několik významných mýtů, pověstí a legend. Před časem jsme psali například o tradovaném založení města římským císařem Gaiem Juliem Césarem a vítězství Jaroslava ze Šternberka nad Tatary před Olomoucí roku 1241. Legendou je také život olomoucké mučednice, sv. Pavlíny, patronky města. Pojďme dál.

Odborníci dokončili rozsáhlou rekonstrukci krovů a střechy hlavní historické budovy Vlastivědného muzea v Olomouci, které sídlí v bývalém klášteře klarisek. Práce začaly v únoru před dvěma roky, opravy nijak nenarušily provoz. Rekonstrukce přišla na zhruba 32 milionů korun.

Podobně jako v loňských letech, i letos v létě se v podzemí kapucínského kláštera v Olomouci na Dolním náměstí pořádá benefiční bleší trh. Darovat nebo nakoupit na trhu mohou návštěvníci každý všední den mezi patnáctou a sedmnáctou hodinou. Výtěžek z benefice poputuje na konto olomoucké pobočce Sjednocených organizací nevidomých a slabozrakých (SONS).