St 12. 8. 2026Klára
Kultura

Čím se léčilo ve středověku? Odpověď pomohou najít skvrny na knihách

VVilém Pospíšil2 minuty čtení4. 5. 2025, 7:12
Čím se léčilo ve středověku? Odpověď pomohou najít skvrny na knihách
Čím se léčilo ve středověku? Odpověď pomohou najít skvrny na knihách · Foto: Pixabay.com

Vědci z olomoucké univerzity prozkoumají pomocí moderních analytických metod tajemné skvrny na dvou středověkých kodexech. Chemické rozbory mohou odhalit ingredience, ze kterých středověcí lékaři připravovali léčivé směsi. Na výzkumu se podílí i experti z 1. lékařské fakulty pražské Univerzity Karlovy.

Vědci prozkoumají kodexy z 15. století. Rukopisný soubor středověkých lékařských traktátů od Jana z Hvožďan z roku 1474, prvotisk sbírky dvou lékařských traktátů z konce století a lékařská pojednání ze sbírek Městského muzea a galerie ve Vodňanech.

„Chceme zjistit, zda skvrny na stránkách těchto knih souvisejí s přípravou dobových léčiv. Části středověkých lékařských knih totiž často obsahují recepty na přípravu léčiv na různé druhy chorob. Je tedy pravděpodobné, že skvrny obsahují látky, které byly při přípravě dobových léčivých prostředků používány. Naše analýzy mohou tuto hypotézu potvrdit či vyvrátit,“ vysvětlil Tomáš Alušík z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků Univerzity Karlovy.

Ke zkoumání písemností použijí vědci třeba ruční rentgenový spektrometr. Ten jim poskytne informace o základním prvkovém složení. Skvrny, které budou vykazovat zajímavé chemické složení, odeberou odborníci vzorky a v laboratoři provedou jejich rozbor. „Tato metoda je zcela nedestruktivní,“ dodal Alušík.

Skvrny na středověkých písemnostech nejsou neobvyklé a vědcům už informace poskytovaly i v minulosti. „Chceme proto doplnit naše dosavadní znalosti o významu, detailech výroby a zejména užívání středověkých lékařských rukopisů v praxi, a to nad rámec standardních filologickohistorických studií,“ řekl Tomáš Alušík.

Podobný výzkum nemá v naší zemi obdoby. „Podle mých znalostí nebyly dosud u nás podobné analýzy provedeny. Lukáše Kučeru z katedry analytické chemie přírodovědecké fakulty jsem oslovil, jelikož se celou kariéru zabývá aplikací chemie a jejích metod v archeologii, respektive v péči o kulturní dědictví. Je to asi jediný archeochemik v České republice,“ uvedl Alušík. „První výsledky bychom mohli získat během několika měsíců,“ doplnil Lukáš Kučera.

Jak hodnotíte tento článek?

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
Univerzita zve na zatmění Slunce. Pozorovat se budou i PerseidyZ kraje

Na zatmění Slunce zve univerzita a hvězdárna v Přerově. Pozorovat se budou i Perseidy

Návštěvníci Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého budou moci dnes z její terasy sledovat částečné zatmění Slunce. Po setmění přijde na řadu meteorický roj Perseidy. Součástí akce budou přednášky, komentované pozorování nebo živý videopřenos úplného zatmění Slunce ze Španělska. Pozorovat se bude také v Přerově.

Země živitelka láká na inovace, zvířata i soutěž o minibagrSpolečnost

Země živitelka láká na inovace, zvířata i soutěž o minibagr

Národní premiéry zemědělské techniky, rekordní počet zvířat na přehlídkách, mohutný peršeronský kůň, návštěvnická soutěž s hlavní cenou minibagrem, ochutnávky se šéfkuchařem Romanem Paulusem nebo rady od rybáře Jakuba Vágnera – to a mnohem víc nabízí mezinárodní agrosalon Země živitelka. Největší zemědělská událost roku začíná 20. srpna na českobudějovickém Výstavišti.

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook