Dnes je Evropský den antibiotik. Jejich důležitost připomíná i prostějovská nemocnice

Na 18. listopadu připadá Evropský antibiotický den. V rámci toho lékaři připomínají nejen důležitost léků, ale také jejich správné používání a varují před nebezpečím, které jsou spojené při nadužívání. Antibiotika jsou totiž zcela „jiné léky,“ které ovlivňují nejen pacienty, ale mají i významný přesah do společnosti a prostředí. Zejména v souvislosti s epidemiologickou bezpečností.

„Bohužel s takovou praxí, kdy jsou antibiotika podávána zbytečně, se setkáváme každodenně,“ uvedla v tiskové zprávě primářka Laboratoře lékařské mikrobiologie Nemocnice AGEL Prostějov Ivana Kohnová. Podle ní dříve platilo, že pokud si lékař není jistý, tak je lepší antibiotika podat. „Dnes je však myšlení naprosto opačné, a i když bez antibiotik nelze v současné medicíně fungovat, je potřeba si je hýčkat, chránit a podávat je uvážlivě a s rozvahou, aby byla zachována pro budoucí generace. Antibiotika jsou totiž jedny z nejdůležitějších skupin léků, jedná se o přelomový objev 20. století, který znamenal zásadní převrat v léčbě infekčních onemocnění,“ pokračovala.

Antibiotika by podle odborníků neměli pacienti užívat jen pro jistotu nebo dokonce preventivně. Jejich neopodstatněné podávání má totiž více negativních dopadů než pozitivních. Krom nežádoucích účinků na lidský organismus je jedním z největších problémů při nadužívání antibiotik vznik takzvané antibiotické resistence, na jejíž vytvoření jsou bakterie dokonale připraveny. „U každé skupiny nově objevených antibiotik bylo pouze otázkou času, kdy bakterie svou skrytou zbraň, tedy rezistenci, na ně ‚vytáhnou‘. Dá se s nadsázkou říci, že ještě jsme ani nevěděli, že proti bakteriím budeme používat antibiotika, ale bakterie už dávno věděly, jakým mechanismem se proti nim budou bránit,“ objasnila primářka.

Jestliže se antibiotika v dnešní době podávají ve velkém množství a příliš často, vytvářejí selekční tlak na bakterie, které se vůči nim stávají rezistentní. To se stává prostřednictvím různých mechanismů, například produkcí enzymů, omezením vazby na antibiotika na cílová místa, snížením propustnosti bakteriální membrány, „vyplivnutím“ antibiotika z buňky a podobně.

Když podávaná antibiotika zničí citlivou populaci bakterií, je tato záhy nahrazena novou bakteriální populací, která je už vůči tomuto prvnímu antibiotiku rezistentní. Proti nim pak lékaři v terapii použijí širší spektrum antibiotik, proces se stupňuje a výsledkem je selekce zmiňovaných rezistentních, multirezistentních či panrezistentních kmenů.

„Pokud jsou bakterie rezistentní na antibiotika, dlouho si tuto vlastnost uchovávají, aby přežily. Nicméně po určité době, zejména jakmile přestane působit selekční tlak, může se stav rezistence pomalu ‚vytratit,‘ tedy bakterie opět mohou být vůči některým antibiotikům citlivé. A to je principem našich doporučení omezit podávání antibiotik na únosnou mez a tím snížit selekční tlak,“ doplnila Kohnová.

Antibiotika dostávají nejen lidští pacienti, ale i zvířecí ve veterinární medicíně. Proto se vzájemně prolíná šíření vybraných rezistentních kmenů, které se dostávají do životního prostředí skrze odpady a splašky. Tím ovlivňují i další živočišné druhy a ekosystémy, které jsou zase zdrojem této rezistentní populace bakterií.

„Obecně platí, že vzestupný trend antibiotické rezistence je globálním problémem. Ale tím, že se my odborníci stále snažíme propagovat cílené a uvážené podávání antibiotik, tvoří se nové doporučené postupy a plošně se vzdělává odborná i laická veřejnost, věříme, že tento trend můžeme ještě zvrátit a změnit nebo alespoň zastavit. Proto je nesmírně důležité si tuto problematiku neustále každoročně připomínat a nabádat ke správnému užívání antibiotik,“ uzavřela lékařka.