Antibiotika zachraňují životy už skoro 100 let. Pokud se ale užívají jinak než na doporučení lékaře, zvyšuje se riziko ztráty jejich účinnosti. Světová zdravotnická organizace označuje antibiotickou rezistenci za jednu z deseti nejvážnějších zdravotních hrozeb současnosti. Na problém upozorňuje i Světový týden povědomí o antimikrobiální rezistenci, který probíhá do 24. listopadu a jehož letošním heslem je „Chraňte naši přítomnost, zajistěte naši budoucnost“.

Neobvyklý pohled na běžně neviditelné mikroorganismy přinese speciální výstava, kterou připravili odborníci z Mikrobiologické laboratoře Nemocnice Šumperk v prostorách šumperského vlastivědného muzea. Expozice s podtitulem Malá výstava o potenciálně velkém problému přiblíží nejen rozmanité typy bakterií, ale upozorní také na téma antibiotické rezistence.

Antibiotika ovlivňují nejen pacienty, ale mají významný přesah do společnosti a prostředí, zejména v souvislosti s epidemiologickou bezpečností. Na důležitost antibiotik i opatrnost jejich aplikování poukazují i lékaři z prostějovské nemocnice.

Velké sítě lékáren v Česku mají nyní dostatek zásob penicilinu i dalších antibiotik, v posledních dnech dostaly nové dodávky. Problémem nadále zůstávají dětské antibiotické sirupy, které jsou dostupné pouze lokálně. Vyplývá to z informací řetězců pro ČTK. S výpadky dodávek léků, zejména antibiotik, se Česko i další země potýkají od konce loňského roku. Podle výrobců budou dodávky o desítky procent vyšší než loni na podzim, u antibiotických sirupů přibude další výrobce.

Nedostupnost antibiotik je podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka primárně způsobena nadměrnou, výrobci neočekávanou spotřebou. Potýká se s ní celá Evropská unie, řekl na tiskové konferenci ke zhodnocení českého předsednictví EU ve zdravotnictví. Podle lékařů a lékárníků nastal výpadek jednoho ze základních antibiotik a následoval dominový efekt, kdy postupně docházejí i léky, které lékaři začali předepisovat místo něj.

Odolnost bakterií k antibiotikům je jedním z nejzávažnějších problémů současné medicíny. Počet mikroorganismů, které jsou rezistentní k antibiotické léčbě, v Evropě i České republice dlouhodobě roste. Za rezistenci může především nadužívání léků, říká vedoucí lékařka Antibiotického střediska Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně (FNUSA) Renata Tejkalová.

Významného úspěchu dosáhli mikrobiologové z Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařské fakulty Univerzity Palackého při výzkumu léčby antibiotiky. Studie se zaměřila na zamezení reálné hrozby ztráty účinku antibiotik na bakterie. Rozsáhlý výzkum v tuzemských poměrech nemá obdoby.

Vývoji nového typu účinných antibiotik by mohl výrazně pomoci výzkumný projekt studenta Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Ondřeje Kováče. Je zaměřen na první totální syntézu antibiotika kibdelomycin. Látka totiž podle Kováče vykazuje zajímavou širokospektrální antibakteriální aktivitu a má velkou šanci stát se základním kamenem nového antibiotika. S jeho pomocí by lékaři mohli lépe čelit rostoucí rezistencí bakterií na antibiotické léky.

Vědci Univerzity Palackého v Olomouci našli způsob, jak zrušit odolnost bakterií vůči nanočásticím stříbra, které se kvůli poklesu účinnosti klasických antibiotik stále častěji používají v lokální antibakteriální léčbě i při prevenci vzniku infekcí. Výzkumníci odhalili mechanismus, jehož pomocí se bakterie nanočásticím stříbra brání a umí jej zablokovat. Nanostříbro by navíc v budoucnu mohlo obnovit ztracenou sílu antibiotik, řekl ředitel Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů Univerzity Palackého Radek Zbořil.