ROZHOVOR: Se Sigmou jsem projel celou republiku, ale na náš kraj nedám dopustit, říká kandidát na hejtmana Oto Košta

„Když se bavím se svými pacienty, tak prakticky netuší, co vlastně hejtman dělá. Ale vnímají ho jako jeden ze symbolů kraje. Proto je tak důležité, aby kraj reprezentoval člověk, kterého neprovázejí skandály, který umí naslouchat problémům občanů a má recept na jejich řešení. Kraj je složitý  organismus a pečovat o něj náročný úkol, stejně jako v medicíně,“ říká šedesátiletý kandidát na hejtmana za hnutí ANO, lékař Oto Košta.

Proč jste se rozhodl jít do politiky?
Na fotbale, v hospodě ani v učených debatách na akademické půdě nic nezměníte. Po roce 1989 jsme všichni cítili velkou naději, že to půjde tak nějak „samo“, ale velká část lidí postupně tu víru ztrácela. A tak zatímco někteří pořád hudrují v hospodách, já jsem přijal výzvu vstoupit do politiky a pokusím se věci změnit. Možná to zní jako klišé...

Ano, je to tak trochu politická fráze do volebního programu.
Kdo zná můj lékařský přístup k pacientům nebo moji angažovanost ve sportu či v charitě, tak ví, o čem mluvím. Nejsem profesionální politik, který by seděl od revoluce 25 let v parlamentu. Já jsem po celou tu dobu žil a pracoval jako praktický lékař, a proto chci být také praktický hejtman. Znám radosti, problémy i starosti lidí z našeho kraje. A mám dostatek energie a chuti do práce pro ostatní.

Jaká je vaše „hejtmanská“ vize?
Od lidí, kteří za mnou každý den chodí do ordinace, vím, že je nezajímá velká politika, ale chtějí pro své rodiny zajistit dobrý život. Aby měli kde pracovat, dostávali za to slušnou mzdu a aby se v práci cítili dobře a užitečně. Aby se o ně někdo postaral, když to v nemoci nebo ve stáří nezvládnou sami. Aby jejich děti chodily do dobrých škol a měly zajímavou náplň pro volný čas. A hlavně – aby se cítili bezpečně, protože v atmosféře strachu si nic z toho neužijí.

Jak toho chcete dosáhnout?
Musíme stavět na třech jasně daných pilířích: na průmyslu ve střední části kraje, na cestovním ruchu ve všech našich rekreačních a lázeňských oblastech a na vzdělávání, které má skvělé akademické zázemí v Olomouci. A to vše propojit: průmysl musí zajistit dostatečný počet kvalitních pracovních míst, hory a lázně přilákat turisty a klienty a tím i nové investice a další pracovní příležitosti a akademická sféra vytvořit z Olomouce skutečné centrum vzdělávání a vědy, které v kraji udrží mladé lidi.

Co náš kraj nejvíce trápí?
Zadluženost kraje je druhá nejvyšší v republice, čtyři miliardy korun, to je ostuda! S tím souvisí velmi špatný stav krajských silnic II. a III. třídy, zanedbané technické školství a nedostatečná podpora cestovního ruchu. Na to, jak krásné máme hory a památky, by měl cestovní ruch přinášet návštěvníkům a především obyvatelům mnohem více, ať už jde o zážitky nebo ekonomiku. Mnohé jde zlepšit také v krajském zdravotnictví, včetně péče o seniory.

Zdravotnictví je pro vás jistě prioritní téma…
Když budou mít naši občané zdravotní problém, kraj se o ně musí umět postarat. Protože pokud nebudeme zdraví, tak nemá cenu se bavit o žádných dalších věcech.

Ještě jsme podrobněji nemluvili o bezpečnosti, kterou jste zmiňoval.
Jde o jednoznačnou prioritu! Dnešní nepřehledná situace ve světě se dotýká každého z nás, proto jsem velmi opatrný k migrační politice, jak ji prosazují některé státy Evropské unie. Neumím si představit, že by na území Olomouckého kraje vzniklo nějaké uprchlické centrum, a pokud ano, tak jen s výslovným souhlasem kraje a dané obce. A co je důležité: bezpečnostní a záchranné složky musí dostat od kraje větší podporu. Od policistů přes vojáky, hasiče a záchranáře. Protože když se něco semele, tak právě na ně se budeme spoléhat.

Pojďme na závěr k něčemu veselejšímu. Které místo v našem kraji jste si zamiloval?
Já zbožňuji celý Olomoucký kraj. Od Plumlova a Prostějova přes Helfštýn a Bouzov až po horské stezky v Jeseníkách, včetně technicky unikátní elektrárny Dlouhé stráně. Za poslední roky zkrásněla centra mnoha měst. Hranice, Šternberk, Uničov nebo Šumperk, tam všude si dnes s manželkou, případně vnoučaty, rádi posedíme a dáme si dobrý oběd při našich výletech.