Platíte koncesionářské poplatky? Hříšníkům může hrozit až několikatisícová pokuta
Povinnost odvádět měsíční poplatek za vlastnictví či užívání televizního a rozhlasového přijímače nám ukládá zákon. Pro tyto platby se obecně vžilo pojmenování koncesionářské poplatky. Koho se týkají a kam plynou vybrané prostředky? A co když žádnou televizi nebo rádio doma nemáte?
Pro vznik povinnosti odvádět koncesionářské poplatky není podstatné, zda rádio či televizi skutečně využíváte. „I kdyby vám televizor sloužil jen jako polička pro suvenýry z dovolené, je-li technicky způsobilý k reprodukci televizního vysílání, musíte za něj odvádět poplatek. Rozhodující je to, zda jej vlastníte nebo máte alespoň jeden měsíc k dispozici,“ říká Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest. A vysvětluje: „Například pokud žijete v pronajatém bytě, povinnost úhrady těchto poplatků vzniká vám coby nájemci, ačkoliv je vlastníkem přijímače pronajímatel.“
Poplatníkem se stáváte ve chvíli, kdy splníte oznamovací povinnost vůči provozovateli vysílání – tedy když podáte přihlášku k úhradě poplatku. To je potřeba provést do 15 dnů ode dne, kdy vám povinnost úhrady poplatku vznikla, například nastěhováním do nového bydliště.
Měsíční poplatek za rozhlasový přijímač činí 45 korun, v případě televize je to 135 korun. Příjemcem vybraných poplatků jsou veřejnoprávní média – tedy Česká televize a Český rozhlas, které z prostředků financují svůj provoz. Přestože se nejedná o závratné částky, jistě vás potěší informace, že i když máte doma větší počet rádií či televizí, poplatek odvádíte vždy jen jeden. Zákon navíc pamatuje na ty, kterým by úhrada poplatků mohla přece jen zkomplikovat rozpočet. Této povinnosti jsou zproštěny například osoby postižené trvalou slepotou nebo hluchotou či osoby s nízkými příjmy. Tedy ti, jejichž čistý příjem za uplynulé čtvrtletí nepřesahuje 2,15násobek životního minima.
Nechcete platit koncesionářské poplatky, protože televizní nebo rozhlasový přijímač nevlastníte ani jinak nemáte k dispozici? „Pak je na místě zaslat České televizi či Českému rozhlasu čestné prohlášení a s touto skutečností je seznámit. Případně můžete počkat až do chvíle, kdy vás tyto instituce formou dopisu samy osloví. Pak je ale nutné pohlídat si datum vaší odpovědi, protože lhůta pro zaslání čestného prohlášení činí pouhých 30 dnů ode dne doručení výzvy,“ uvádí Lukáš Zelený.
Někoho by mohlo napadnout, že domácností je po celé zemi tolik, že právě na tu jeho by se v případě neplacení určitě nepřišlo. To je ovšem omyl. Za poplatníka koncesionářských poplatků se totiž považuje ten, kdo je odběratelem elektrické energie.V rámci kontroly tedy stačí pouze porovnat evidenci poplatníků s databázemi odběratelů elektřiny. „Hříšníkům hrozí nemalá pokuta, kromě úhrady dlužné částky je neplatič povinen zaplatit i přirážku. Ta činí 5000 korun v případě Českého rozhlasu a 10 000 korun v případě České televize,“ říká Zelený.
Jakou formou lze koncesionářské poplatky uhradit? Vybrat si můžete z následujících variant: prostřednictvím služby SIPO České pošty (se splatností do 15. dne každého kalendářního měsíce) nebo bankovním převodem přímo České televizi a Českému rozhlasu. U tohoto způsobu platby si pak můžete zvolit frekvenci (měsíc, čtvrtletí, pololetí, rok), přičemž splatností je vždy 15. den prvního měsíce zvoleného období.
