Centrum Olomouce při sobotním masopustu ozdobí ledová smrtka
Velká smrtka vyrobená z ledových kvádrů stane v sobotu v historickém centru Olomouce, kde bude spolu s ledovými medvědy součástí prvního ročníku Olomouckého masopustního veselí. Novinářům to dnes řekla primátorova náměstkyně Markéta Záleská.
Ledová smrtka bude složena z pěti metrových kvádrů vážících 125 kilogramů. „Kvádry vznikají asi čtyři dny ve speciálních mrazících vanách. Aby byly křišťálové, prochází voda napřed osmózou - speciálním filtrem," uvedl autor soch Martin Maršálek.
Meteorologové na víkend předpovídají výrazné oteplení, ledové sochy by však měly nepříznivým teplotám odolat. „Byli jsme informováni, že technický led hodně vydrží," uvedla Záleská.
Centrum Olomouce v sobotu ožije rejem masek a domácí zabijačkou. Průvod masek doplní vystoupení folklorních souborů z Hané i z jiných regionů a chybět nebudou ani kejklíři. Masopustní veselí bude na Horním náměstí zahájeno v 09:00 a potrvá do 16:00.
„Rozhodli jsme se letos ve vlastní režii připomenout masopustní tradici, která do tohoto období spadá. Věříme, že se tato nová akce bude líbit a oživí se tak centrum města v předjarním období. K masopustu patří zábava, humor a takto je také koncipován celý program," uvedla Záleská.
Tanci hospodyně s medvědem bude předcházet předání masopustního práva městskou radou. „Radní slavnostně vyhlásí, že právo k masopustnímu veselí nyní patří celé veselé chase s maškarami. Chasa po zásluze vyplatí zástupce města a to buď vařechou, šavlí naplocho nebo se z výplaty radní vykoupí," uvedl Jan Žůrek z folklorního souboru Rovina.
Masopust býval slavnostním obdobím mezi Vánocemi a postní dobou. Konaly se taneční zábavy, zabijačky i svatby. Jeho počátek je stanoven po svátku Tří králů, konec závisí na datu Velikonoc a připadá na úterý do období od poloviny února do počátku března. Následující Popeleční středou začíná postní doba, období přípravy na Velikonoce.
K maskám, které se při oslavách masopustu objevovaly nejčastěji, patří medvěd, někdy vedený na řetězu medvědářem, a kobyla, skrývající často dva lidi. Objevovaly se i masky báby s nůší, kominíka se žebříkem, kozla a mnoho dalších.
S masopustem se pojí typický jídelníček, jemuž dominují mastná a tučná jídla. Lidé se při něm měli najíst tolik, aby vydrželi celý rok. Tradiční masopustní jídlo jsou také koblihy z vláčného kynutého těsta. Písemné zmínky o masopustních rejích z Čech i Moravy jsou dochovány ze 13. století, i když svátek je zřejmě ještě staršího data.
