V Přerově byla odkryta historická studna. Je stále funkční a drží se v ní voda
Na Horním náměstí v Přerově v pátek archeologové odkryli studnu, o jejíž existenci mluvily historické prameny. Podle odborníků pochází z přelomu 14. a 15. století, vznikla v období Viléma z Pernštejna, který v tu dobu město vlastnil. K překvapení archeologů je studna, obklopená staletými dožívajícími lípami, stále funkční a drží se v ní voda. Její hloubku až ke dnu změřili na 14 metrů. O jejím osudu nyní rozhodne vedení radnice, předpokládá se, že by se měla obnovit.
Studnu zakrývala zemina a pod ní byl betonový záklop vyobrazený i na dobových snímcích. Původně na něm stála pumpa, později se tu nacházelo dětské pískoviště.
„Je to výjimečný historický okamžik, čekalo na něj několik generací. Studna v těchto místech mezi lipami na Horním náměstí byla vybudována na přelomu 14. a 15. století, kdy Přerov vlastnil v letech 1474 až 1521 jeden z nejmocnějších mužů v českém království, Vilém z Pernštejna," uvedl archeolog Zdeněk Schenk.
Podle archeologů se studna, která pozbyla funkčnosti v roce 1903, kdy byl ve městě vybudován městský vodovod, zachovala v dobrém stavu.
„Je vidět, že byla stavěna precizně. Primárním měřením jsme zjistili, že její hloubka dosahuje přibližně 14 metrů a ve studni je zachován i zhruba třímetrový sloupec vody. Studna tak zřejmě dosahuje dna řeky Bečvy," doplnil Schenk. Podle něj bude zajímavý i archeologický výzkum dna studny, čeká, že by mohli nalézt předměty minulých staletí, hlavně mince.
Studnu dnes na místě zaměřili 3D laserovým skenováním brněnští odborníci z Akademie věd a Českého hydrometeorologického ústavu.
„Je to poměrně nová geodetická metoda, která automaticky pomocí paprsků zachycuje prostor s hustotou bodů v milimetrech. Dostaneme tím velký soubor dat, takzvané mračno bodů, a díky hustotě bodů dostaneme reálný 3D obraz objektu. Studnu jsme však dosud nedělali," řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Podotkl, že metodu využívají při průzkumu jeskyní.
