Vědci z Archeologického centra Olomouc objevili u Kojetína bronzové předměty staré více než tři tisíce let. Předměty podle nich do mokřadu tehdy lidé uložili jako součást rituálů. Vykopávky na místě archeologové provádějí v souvislosti s modernizací železniční tratě Brno-Přerov.

Fragment olověného ingotu vážícího přes dva kilogramy objevili archeologové při letošním průzkumu zaniklého hradu Tepenec u Jívové na Olomoucku. Hrad ve 14. století založil Karel IV. Nález odborníci poslali do Německa na izotopovou analýzu, která by měla určit geologický původ olova. Pomůže také objasnit, odkud se tato surovina na hrad dostala a jak byl zásobován.

Unikátní kalibrační desku z doby římské určenou k protahování a ztenčování kovových drátků objevili archeologové při průzkumu na trase budoucí rychlostní železnice mezi Kojetínem a Přerovem. Nález nemá ve střední Evropě obdoby. Archeologové celkem našli více než tisícovku objektů od starší doby bronzové po dobu římskou.

Při výzkumu na jižním obchvatu Kojetína na Přerovsku objevili archeologové pravěké studny a více než 1200 dalších archeologických objektů. Archeologové lokalitu prohlíželi v souvislosti s modernizací železniční tratě mezi Brnem a Přerovem. Odborníci budou ve výzkumech na trase pokračovat vždy souběžně se stavebními pracemi.

Archeologové u Němčic nad Hanou na Prostějovsku objevili druhou část slavné sluneční mísy, kterou zde před více než sto dvaceti lety našel učitel Antonín Telička. Pochází z hrobu ze starší doby železné a ukazuje náboženské představy našich předků. Vykopávky zde probíhaly kvůli stavbě tunelu na železniční trati z Přerova do Brna.

Prostý hrob ze starší doby železné, který zřejmě patřil zrovna narozenému děvčátku, objevili archeologové u Seloutek na Prostějovsku. Průzkum zde probíhal kvůli stavbě cyklostezky. Komorový hrob je dokladem bohaté historie této středomoravské obce.

Pozůstatky několika pravěkých osad a významné nálezy staré až sedm tisíc let objevili archeologové při výzkumu trasy dálnice D55 mezi Kokory a Přerovem. Experti odhalili přes 300 archeologických objektů z období od mladší doby kamenné až po dobu železnou.

Neznámou pravěkou osadu z pozdní doby bronzové objevili při terénních úpravách svahu pod areálem židovského hřbitova na okraji Šumperka archeologové. Podle odborníků jde o významný objev, protože důkazy o pravěkém osídlení v této oblasti jsou velmi vzácné.

Probíhající restaurátorský zásah na sloupu Nejsvětější Trojice v Olomouci zavedl odborníky i do prostor kaple ve středu dvaatřicet metrů vysoké památky. Pod modlitebnou se nachází kruhová místnůstka, která byla dosud neprobádaná. Archeologové se do ní vydali v úvodu září, podle aktuálního poznání zřejmě sloužila pro praktické účely při založení stavby před více než 300 lety.

Možná skoro tři století nikdo nevstoupil do podzemního prostoru pod kaplí v těle sloupu Nejsvětější Trojice v historickém jádru Olomouce. Barokní památka a chlouba hanácké metropole prochází komplexním restaurátorským zásahem, při kterém se archeologové vydali i do malé místnosti pod kaplí. O té se ví už od roku 2001, kdy objevili odborníci pod vápencovo-břidlicovou dlažbou záklop, který provrtali a do prostor s kruhovým půdorysem se tehdy podívali pouze kamerovou sondou.