Proč hynou včelstva? Na to se snaží přijít vědci z Univerzity Palackého
Olomoučtí vědci pátrají po příčinách úhynu včelstev, se kterým se tuzemští včelaři setkávají v posledních letech stále častěji. V Česku se úhyny opakují ve stále kratších periodách, vyplývá z průzkumů odborníků z katedry biochemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Vědci se letos pomocí v pořadí už sedmého rozsáhlého sběru dat od včelařů budou snažit zjistit příčiny tohoto nepříznivého trendu a vyčíslit celkové ztráty, informovali zástupci univerzity.
Do dosavadních šesti průzkumů se zapojilo zhruba 1200 respondentů. Vyplynulo z nich, že poslední velké úhyny včelaři v ČR zaznamenali v letech 2014 až 2018. Například v roce 2015 zimu nepřežila pětina včelstev, které decimuje hlavně onemocnění varroáza. „Podle zpráv z terénu lze značné ztráty včelstev očekávat i za uplynulý rok. Je proto třeba zmapovat, v jakých periodách se ztráty opakují. Dříve to bylo pět až sedm let, v současné době se ukazuje, že perioda je už výrazně kratší a činí dva až tři roky," upozornil Jiří Danihlík z katedry biochemie.
Včelaři dostanou letos od odborníků opět dotazník týkající se například přezimování včelstev, úrovně ztrát nebo činnosti včelařů v uplynulé sezoně. Cílem průzkumu je také sledování příčin masivních úhynů včelstev, které podle Danihlíka mohou mít na svědomí nejen nemoci včel, ale také změny klimatu či charakter krajiny v okolí včelích úlů. „Chceme zároveň zjistit, zda se tyto velké úhyny vyskytují v nížinách, na horách či v oblastech s intenzivním zemědělstvím," podotkl. Průzkum by měl také zodpovědět otázku, zda v Česku existují oblasti, kde výrazné úhyny včelstev nejsou.
Odborníci z přírodovědecké fakulty pro včelaře zároveň zprovoznili interaktivní mapy České republiky s údaji o ztrátách včelstev v jednotlivých regionech, hustotě včelstev či důležitých zdrojích snůšek. Mapy tak podle Jana Bruse z katedry geoinformatiky dovolují unikátním způsobem nahlížet do výsledků dotazníků a především pochopit jinak skryté prostorové souvislosti.
