Olomoučtí vědci dokázali pomocí umělé inteligence z rozmazaných optických snímků získat detaily, které jsou pro běžné přístroje prakticky neviditelné. Stejný model AI podle autorů funguje při zpracování astronomických i mikroskopických dat bez nutnosti přizpůsobení konkrétnímu přístroji.

Fragment olověného ingotu vážícího přes dva kilogramy objevili archeologové při letošním průzkumu zaniklého hradu Tepenec u Jívové na Olomoucku. Hrad ve 14. století založil Karel IV. Nález odborníci poslali do Německa na izotopovou analýzu, která by měla určit geologický původ olova. Pomůže také objasnit, odkud se tato surovina na hrad dostala a jak byl zásobován.

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika.

Pomocí přírodních věd rozeberou tento víkend fenomén lásky zástupci Pevnosti poznání v Olomouci. Podívají se na ni prostřednictvím biologie, chemie, fyziky, zeměpisu nebo historie. Chybět však nebudou ani příklady námluv ze zvířecí říše nebo ochutnávka afrodiziak z dob minulých.

Vědci vyvinuli materiál, který by mohl výrazně zjednodušit a zlevnit výrobu peroxidu vodíku. Namísto složitého a ekologicky problematického průmyslového procesu by se látka mohla vyrábět jen z vody, kyslíku a sluneční energie. Peroxid se běžně používá například pro dezinfekci, čištění vody nebo výrobu léčiv.

Pietní místo pro uctění památky zesnulých, kteří se rozhodli věnovat své tělo pro vzdělávání budoucích lékařů a lékařek a přispět k rozvoji medicíny, zřídil na olomouckém hřbitově Ústav normální anatomie Lékařské fakulty Univerzity Palackého.

Olomoučtí vědci s kolegy z Ostravy vyvinuli filtrační membránu, která umí z vody odstranit nebezpečné bakterie a toxické těžké kovy. Objev by mohl pomoci v dostupnosti pitné vody v rozvojových zemích nebo v oblastech zasažených katastrofami. Za výzkumem stojí vědci z Univerzity Palackého a z ostravského výzkumného centra.

Ke sběru pozoruhodných poznatků o inkubaci ptačích vajec se připojila v odborném výzkumu České zemědělské univerzity také Zoo Olomouc. Do hnízd jeřábů, amazónků a dalších druhů chovatelé umísťovali inteligentní podkladky, které obsahují sondy. Ty snímají teplotu i změny polohy vejce, když jej ptačí rodič otáčí. Důležitá data mohou přispět k inkubaci vajec ve specializovaných líhních.

Děti to mají v horkých dnech v ulicích měst podstatně horší než dospělí. Vědci zjistili, že rozdíl mezi teplotou vzduchu u chodníku a ve výšce dvou metrů může činit až pět stupňů. Na deseti místech v Olomouci nainstalovali speciální meteostanice, vědci díky nim zkoumají mikroklima a získávají data pro analýzu tepelných ostrovů.

Vyrážíte na prázdninové výlety po Česku? Vezměte s sebou dalekohled a zapojte se do sledování čapích hnízd, vyzývají ornitologové. Hledají dobrovolníky, kteří by při svých toulkách po Česku sledovali čapí hnízda a zaznamenávali, jak se ptákům daří. Stačí otevřít čapí mapu a zjistit, zda se v blízkém okolí neukrývá hnízdo, které zrovna čeká na kontrolu.