Olomoučtí vědci objevili v Brazílii novou čeleď brouků
Mezinárodní tým entomologů zastoupený i olomouckou přírodovědeckou fakultou objevil v brazilském Atlantickém lese dosud neznámou čeleď brouků. Nová vývojová větev brouků se vyznačuje unikátní stavbou těla i genetickou výbavou. Zatímco samci této skupiny jsou okřídlení a dokážou létat, bezkřídlé samice jsou morfologicky téměř k nerozeznání od svých larev. Nedávný objev nové skupiny brouků z nitra brazilského pralesa vzbudil mezi vědci velký ohlas. Informovali o tom zástupci Univerzity Palackého.
"Tito brouci dosud unikali pozornosti vědců zejména z důvodu jejich malé velikosti a také skrytého způsobu života v půdě a pralesní hrabance. Při první expedici byly objeveny pouze dvě larvy. Jelikož je nikdo nedokázal identifikovat, byly v laboratoři dochovány do dospělosti. Shodou okolností se jednalo o zástupce obou pohlaví," uvedl Robin Kundrata z olomoucké katedry zoologie, který na výzkumu této skupiny brouků spolupracoval s kolegyněmi z Brazílie a Německa.
Nový druh čeledi brouků byl překvapením i pro samotné entomology. Samec měl totiž oba páry křídel včetně krovek a byl plně letuschopný, kdežto samice byla bezkřídlá a vzhledem připomínala svou larvu. "Tento jev, kdy si jedinec zachovává i v dospělosti některé larvální znaky, se nazývá neotenie. U brouků většinou daleko nápadněji ovlivňuje samice," podotkl Kundrata.
Entomologové nakonec v Brazílii objevili tři druhy této unikátní linie a zařadili je do dvou rodů. Nazvali je Jurasai a Tujamita, což jsou výrazy pocházející z tamějších domorodých jazyků. Kombinace detailního studia morfologie všech vývojových stadií spolu s výsledky analýzy DNA následně ukázala, že jde o zcela novou samostatnou vývojovou větev brouků, která si zaslouží status čeledi a dostala název Jurasaidae.
Atlantický les je druhým největším tropickým deštným lesem Brazílie. Pokrývá přes 3000 kilometrů dlouhý pás podél pobřeží Atlantského oceánu. Z původní rozlohy pralesa se kvůli nadměrnému odlesňování zachovala zhruba desetina území, jen asi třetina je součástí chráněných území. Oblast se přesto vyznačuje unikátní druhovou bohatostí a počtem endemických taxonů. Podle vědců jde o jeden z nejohroženějších biomů světa.
