Při hloubení bazénu muž vykopal na zahradě kostru chlapce starou tisíc let

Majitel zahrady nález lidských kostí nejprve ohlásil na policii. 

"Z prvotního ohledání místa bylo zřejmé, že se jedná o nález archeologické povahy," potvrdil však Pavel Fojtík z prostějovské pobočky Ústavu archeologické a památkové péče Brno. 

Oválný hrob byl v hloubce 80 centimetrů pod povrchem. "Obsahoval skelet adolescentního jedince, jehož věk lze předběžně odhadnout na 12 a více let. Tělo bylo uloženo v natažené poloze na zádech s rukama těsně podél těla. Můžeme tak usuzovat na pevné stažení do pohřebního roucha s orientací ve směru SZ hlava a JV nohy. Uplatněný pohřební ritus a charakter terénní situace dovolují hovořit o raně středověkém hrobu pravděpodobně z 11. až ze začátku 12. století, tedy z období mladší doby hradištní," popsal nález Fojtík.

Hrob bude podle něho bezpochyby součástí většího pohřebiště, o kterém hovoří první strohé písemné zmínky o Kralicích na Hané z roku 1225. Z 13. století pak archeologové mají písemné doklady o kralické faře, kterou získali kanovníci brněnského svatopetrského kolegiátního chrámu. Z roku 1304 jsou první doklady o existenci Kralic jako trhové vsi.

Nález středověkých hrobů není v této lokalitě výjimkou. "Na jiném místě u Kralic na Hané byly již koncem 19. století náhodně objevovány kostrové hroby obsahující keramické nádoby a šperky z období Velké Moravy. Jiné hroby zde poskytly mladohradištní esovité záušnice a stříbrnou minci olomouckého údělného knížete Vratislava I., který žil v letech 1058 až 1061," podotkl archeolog Fojtík.

Všechny tyto nálezy podle něho potvrzují existenci raně středověké osady rozložené zřejmě v prostoru dnešních Kralic na Hané. Jde o lokalitu v oblasti křížení významných obchodních tras.

Ve směru ze severu k jihu je to starobylá Jantarová stezka spojující Pobaltí s jihem Evropy a ve směru od západu k východu pak euroasijská magistrála na trase Řezno, Praha, Olomouc, Rurikovská Rus a dál po Hedvábné stezce.