Vědci poprvé přečetli B chromozom kukuřice. Pomůže to při léčbě nemocí

Na výzkumu se podíleli vědic z laboratoře Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. B chromozomy se yskytují u rostlin i živočichů, neřídí se ale zákony dědičnosti Johanna Gregora Mendela. 

"Jsem nesmírně rád, že se nám jako prvním na světě podařilo přečíst dědičnou informaci B chromozomu u kukuřice. Tento výsledek je o to cennější, že je to vůbec první referenční sekvence B chromozomu v celé rostlinné říši," uvedl k výsledkům bádání vedoucí výzkumné skupiny Jan Bartoš. Na výzkumu s českými vědci pracovali odborníci z univerzit v Missouri a Georgii a z Čínské akademie věd.

Počet B chromozomů v buňkách není stálý a pro život svého "majitele" jsou postradatelné. Podle vědců se vyznačují tím, že se neřídí Mendelovými zákony dědičnosti, konkrétně, že se nerozdělí rovnoměrně do pohlavních buněk. Spermatické buňky pak obsahují různé počty B chromozomů.

Vzhledem k tomu, že se B chromozomy neřídí zákony dědičnosti a nejsou u všech jedinců daného druhu, museli vědci využít k výzkumu speciální linii kukuřice. B chromozom je také poměrně malý, proto výzkumníci nejprve přečetli celý genom kukuřice a až poté z něj vybrali sekvenci B chromozomu.

"Díky tomu se nám podařilo najít oblasti genů, které mohou ovlivňovat jeho chování," uvedl Bartoš a doplnil, že vědci chtějí nyní pokračovat v objasňování funkcí těchto genů. Budou se snažit přijít na to, co ovlivňuje specifické vlastnosti B chromozomu a které geny s nimi souvisí.

"Už teď víme, že jeden z nich bude způsobovat takzvanou nondisjunkci, tedy nerovnoměrné rozdělení B chromozomů do pohlavních buněk," dodal Bartoš.

Nondisjunkce je příčinou mnohých genetických poruch u člověka, například Downova syndromu. Podle vědců lze do jisté míry předpokládat, že nondisjunkce u rostlin a u člověka je obdobný proces. Věří tedy, že objasnění tohoto mechanismu u rostlin by mohlo pomoci vysvětlit, proč k těmto poruchám dochází i u lidí.