Olomoučtí vědci objevili stovky nových druhů hmyzu. Využili analýzu DNA
Olomoučtí vědci díky rozsáhlým genetickým analýzám objevily stovky nových druhů hmyzu. Zoologové z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci zkoumali vzorky z více než 800 oblastí v Asii, Africe a Austrálii.
"V dnešní době, poznamenané rychlým úbytkem a degradací řady přírodních stanovišť, je poznání biodiverzity velmi potřebné pro zjištění výchozího stavu a stanovení priorit pro ochranu přírody. Podle odhadů známe mezi čtvrtinou a desetinou všech živočichů, hmyz přitom tvoří zhruba dvě třetiny fauny. Například dosud bylo popsáno asi 400 tisíc druhů brouků, ale jejich skutečný počet se odhaduje na více než milion druhů," uvedl vedoucí výzkumné skupiny Ladislav Bocák.
Pro rozsáhlé studie se podle něj hmyz používá jen zřídka, pozornost se zaměřuje na méně rozmanité, ale probádanější ptáky a savce. "Proto je nezbytné použít inovativní metody k urychlení katalogizace hmyzu. Monitorování na základě DNA je vhodnou cestou," doplnil Bocák.
Pro genetickou analýzu získali vědci materiál od zahraničních spolupracovníků, který pokryl zhruba 800 lokalit v Asii, Africe a Austrálii a který přinesl vzorky pro rozsáhlé sekvenování DNA a analýzy biodiverzity tropické skupiny dlouhoústcovití, jejíž kolébkou je jihovýchodní Asie.
Standardními metodami by výzkum trval sto let
V sestavené databázi odborníci identifikovali asi 2000 druhů, z toho polovina z nich dosud nebyla známa.
"Nejbohatší výskyt jsme prokázali na Nové Guineji. Prokázali jsme tam více než tisíc druhů, což je třikrát více, než bylo v této oblasti dosud pojmenováno. Na rozdíl od analýz založených na obratlovcích se tak Nová Guinea ukazuje jako místo s obrovskou druhovou rozmanitostí. Je to jeden z příkladů toho, jak monitorování založené na DNA může zcela proměnit naše představy o biodiverzitě," uvedl další ze spoluautorů Dominik Kusý.
Podle autorů studie je vytvořená databáze dokumentací výchozího stavu pro budoucí hodnocení vymírání druhů. "Pokud bychom druhy popisovali dosavadním tempem a způsobem, trvalo by zaznamenání tisíce druhů v takové skupině hmyzu více než sto let. Takto máme šanci poměrně rychle zjistit, kolik je v dané oblasti druhů, jak jsou příbuzné a jak velké areály osidlují, což je podstatné pro management ochrany přírody," dodal Bocák.
Na výzkumu vědci spolupracovali s Akademií věd ČR, jež má na Nové Guineji výzkumnou základnu, a s kolegy z Přírodovědeckého muzea v Londýně.
