Košer jatka, židovská škola, hospoda. Prostějovské ghetto má bohatou historii

V severní části ghetta ve Školní ulici bylo u hradební zdi dvanáct domů. Dnes se na jejich místě po asanacích z let 1973 až 1974 nachází parkoviště. "Na druhé straně ulice byl jediný dům židovský – číslo 28, vlastně zadní část domu číslo 30 z hlavního náměstí, nyní je to pasáž Mika," popisoval Jan Lázna nedávno na přednášce v podkrovním sále prostějovské městské knihovny.

Vysvětlil zároveň, že ulice má název podle křesťanské školy, která zde byla od konce 18. století do roku 1945 a dnes se na jejím místě nachází kino Metro 70.

Jižní část ghetta a takzvaný Špalíček

Jižní část ghetta tvořily dnešní ulice Demlova, Křížkovského, Kostelní, Lutinovova, Uprkova, Hradební, Koželužská a náměstí Svatopluka Čecha. Torzo sedmi domů, které zde zbyly po rozsáhlých asanacích a které byly zachráněny, nese označení Špalíček. Původní však jsou jen tři a jedna polovina domu. Ostatní musely být asanovány a postaveny nově, například Kostelní 15, Hradební 17, Kostelní 13, Uprkova 14.

Dům číslo 16 byl cenným barokním domem s mansardovou střechou a trámovými stropy. V minulosti zde Kateřina Bobaschová s dcerou Eliškou provozovaly hospodu. Původní je však jen přízemí domu, patro bylo při rekonstrukci v polovině devadesátých let minulého století nově postaveno. Další pozoruhodné domy jsou památkově chráněné domy číslo 20 (Ehrenstammův dům) a číslo 12 se zajímavou ozdobnou fasádou a střešním vikýřem.

Košer jatka fungovala do 40. let

Další památkově chráněné domy jsou Uprkova číslo 18 – Hradební číslo 23 (spojené dvorem) patřící Muzea a galerii v Prostějově. Dům číslo 18 označovaný jako Vlaštovka byl obecním domem židovské obce a v čísle 23 bylo objeveno původní renesanční jádro, byla zde židovská jatka a nad nimi židovská škola.

"Košer jatka zde byla až do roku 1945 a jejich majitelem byl kníže Lichtenštejn," uvedl Lázna. Dům číslo 6 měl mansardovou barokní střechu a bydleli v něm Valentovi. Tento dům je uváděn v interním seznamu památek ve vnitřním městě z roku 1949.

A které objekty byly v minulosti nejvíce malovány a foceny? Patří mezi ně patrový dům v Lutinovově ulici číslo 18 sousedící s ulicí Hradební s typickým venkovním schodištěm vedoucím do bytu v patře či dům číslo 4 v Uprkově ulici s arkýřem. Zde bydlel první český Žid Jiří Lasus, o kterém se můžeme řadu zajímavostí dozvědět ve druhém díle vzpomínkové knihy Ondřeje Přikryla Červánky Prostějova. Neméně zajímavý byl také dům číslo 19 v Hradební ulici, jehož železný balkon je uložen v depozitářích muzea.

Jan Lázna má také zmapovány rodné domy filozofa Edmunda Husserla (Křížkovského 2 – Lutinovova 9, na místě je dnes parkoviště u společenského domu) a lékaře a učence Gideona Brechera (Uprkova 42, původní dům se nezachoval, byla zde secesní novostavba z roku 1912 i ta však byla demolována v roce 1982, dům byl na místě tržnice).

Židovské domy za války poškodilo bombardování

Koncem 2. světové války v roce 1945 spadly do židovských uliček bomby a zvlášť těžce byly poškozeny domy v ulicích Hradební a Kostelní. Na ploše po vybombardovaných domech vznikl „pareček“. Těžce byla poškozena Lösegeldova továrna na obuv (Kostelní 16 – Hradební 6), V domě v Hradební číslo 6 po válce bydlel a měl kancelář advokát a člen prostějovské židovské obce Arnošt Löff.

V Prostějově byla také významná židovská synagoga, památkově chráněné domy na náměstí S. Čecha ( č. 1. 2, 4, 5), rabinát a židovská škola ( Demlova 3) a nadační dům V. Ehrenstamma (Demlova 6). Málokdo rovněž ví o havárii slovenského letce z 3. února 1926, při které byl poškozen dům Pavly Beamtové v Uprkově ulici číslo 19.