Pietním aktem, slavnostním vyzváněním zvonů katedrály svatého Václava i večerním nasvícením historické radnice si Olomouc příští týden v úterý připomene 720. výročí zavraždění českého krále Václava III., posledního panovníka z rodu Přemyslovců. Akce s názvem Hold poslednímu přemyslovskému králi navazuje na projekt Milénium olomouckých Přemyslovců, který od roku 2021 připomíná významná výročí spojená s přemyslovskou historií a Olomoucí.

Vzácné historické mapy v interaktivním porovnání s moderními zpřesněnými leteckými snímky nabízí speciální projekt Proměny Olomouce v čase, který veřejnosti zpřístupnila Univerzita Palackého. Lidé mohou sledovat takřka čtyřsetletý rozvoj města od časů barokních bastionů až do dnešní podoby.

Probíhající restaurátorský zásah na sloupu Nejsvětější Trojice v Olomouci zavedl odborníky i do prostor kaple ve středu dvaatřicet metrů vysoké památky. Pod modlitebnou se nachází kruhová místnůstka, která byla dosud neprobádaná. Archeologové se do ní vydali v úvodu září, podle aktuálního poznání zřejmě sloužila pro praktické účely při založení stavby před více než 300 lety.

Rozsáhlá rekonstrukce čeká schodiště, které spojuje nábřeží řeky Bečvy a historické centrum. Práce potrvají tři měsíce. Oprava vyjde na 1,5 milionu a v rámci ní se na schodech objeví kamenné nápisy, které připomenou významné události a osobnosti dějin Přerova.

Možná skoro tři století nikdo nevstoupil do podzemního prostoru pod kaplí v těle sloupu Nejsvětější Trojice v historickém jádru Olomouce. Barokní památka a chlouba hanácké metropole prochází komplexním restaurátorským zásahem, při kterém se archeologové vydali i do malé místnosti pod kaplí. O té se ví už od roku 2001, kdy objevili odborníci pod vápencovo-břidlicovou dlažbou záklop, který provrtali a do prostor s kruhovým půdorysem se tehdy podívali pouze kamerovou sondou.

Vytvořilo se z literárního kroužku, který se scházel od roku 1902 v hostinci U Habustů. Jeho vůdčími osobnostmi byli profesoři prostějovské reálky. Sdružení pokrokových lidí bylo založeno na první valné hromadě 29. dubna 1905. Jeho předsedou se stal soudní adjunkt Otakar Heydušek, místopředsedou profesor reálky Jan Zachoval a jednatelem profesor Karel Juda. Cílem bylo šířit a pěstovat vědomosti o osvětových, národních, sociálních a hospodářských otázkách. Prostředkem k tomu přednášky, vydávání knih a časopisů a umělecké výstavy. Ve sdružení se sešli lidé různých politických názorů. Byli zde mladočeši, staročeši, sociální demokraté a národní socialisté.

Podobu prvních olomouckých Přemyslovců přibližuje nová výstava v prostorách Arcidiecézního muzea Olomouc. Ostatky objevené ve skryté místnosti kostela svatého Štěpána v komplexu olomouckého Klášterního Hradiska zkoumala šest let celá řada odborníků mnoha oborů. Díky pokročilým technologiím vznikly po podrobné analýze lebek také digitální podobizny tří významných středověkých osobností.

Z rukou podplukovníka italských karabiniérů Giuseppeho Marseglii převzal biskup Antonín Basler cennou publikaci Postilla super epistolas et evangelia. Knihu z počátku 16. století vypátralo speciální oddělení četnictva v aukční síni v Terstu a po osmdesáti letech se vrátila do olomoucké metropolitní kapituly, která ji vlastní.

Výuka moderních dějin v českých školách je podle většiny žáků základních a středních škol nedostatečná a chtěli by jí mít víc času. Vyplývá to ze zjištění České školní inspekce (ČŠI). Asi 70 procent dětí podle něj uvedlo, že jim dějepis pomáhá porozumět dění ve světě. O nejnovějších dějinách a soudobých problémech ale žáky neučí dvě třetiny pedagogů, což se projevuje na znalostech školáků.

Hned několik nedostatků řeší přerovská radnice u nedávno nainstalované repliky historické studny na Horním náměstí. Atraktivní prvek v centru města měl zkrášlovat podsvícený citát Jana Ámose Komenského, dekorativní osvětlení ale nefunguje. Problém je i s částí určenou k posezení a v neposlední řadě i s nově vysazenou zelení. Dvě ze tří líp u studny uschly.