V Lešanech archeologové našli důkazy středověké vesnice, která předchází první písemnou zmínku o dvě stě let

Archeologové prováděli záchranný výzkum v Lešanech kvůli stavbě osmi rodinných domů a inženýrských sítí. První písemná zmínka o obci je z 13. století, pravidelněji se zmínky ve formě Lessan objevují v Moravském diplomatáři na konci 13. století. 

"Odkryli jsme zde na tři desítky terénních situací odrážejících život raně středověké venkovské aglomerace. Jedná se nejen o obydlí, zemnice nebo k nim náležející stavby hospodářského charakteru, ale i o velká obilná sila, pozůstatky plotů a palisád nebo dokonce o dvojici chlebových pecí," popsal archeolog Pavel Fojtík z prostějovské pobočky Ústavu archeologické památkové péče Brno.

Vykopávky přinesly také zbytky keramiky, zvířecích kostí a artefakty z kovu, jako jsou rukojeť vědra, nůž, ocílka nebo část ostruhy. Mezi nálezy byly i šperky z bronzu, tři esovité záušnice nebo prsten ze skelné pasty zelené barvy.

"Zajímavý je pak především zánik zkoumané osady obyvatel mezi lesy usazených, jde tak o Lešaňáky nebo jinak i Lešany. Odtud je etymologický výklad místního jména obce. Zdá se, že vesnice byla cíleně opuštěna někdy v první polovině 13. století a přemístěna o 200 metrů k severozápadu, tedy do prostoru dnešní návsi," vysvětlil Fojtík.

Historické záznamy dokládají existenci rodu pánů z Lešan s rodovým erbem lišky ve skoku. Vesnice byla zřejmě centrem jejich panství, které za Alberta z Lešan v poslední čtvrtině 13. století dosahovalo až na hřbet Drahanské vrchoviny.