Velmi cenný nález objevili archeologové u Nezamyslic na Prostějovsku. V jednom z hrobů objevili stopy otevření a manipulace s tělesnými pozůstatky. Podle nich by to mohl být nezvyklý doklad keltského podzimního svátku mrtvých, kdy se hroby otevíraly, aby se svět živých setkal se světem mrtvých.

Unikátní kalibrační desku z doby římské určenou k protahování a ztenčování kovových drátků objevili archeologové při průzkumu na trase budoucí rychlostní železnice mezi Kojetínem a Přerovem. Nález nemá ve střední Evropě obdoby. Archeologové celkem našli více než tisícovku objektů od starší doby bronzové po dobu římskou.

Nejkomplexnější pohled do historie židovských uliček v Prostějově, města označovaného jako Hanácký Jeruzalém, mají za sebou zdejší archeologové. Objevili židovskou rituální lázeň, kterou zřejmě navštěvoval i básník Petr Bezruč, nebo vůbec první exemplář bavorské panenky typu Kruseler na území Prostějova.

V souvislosti s modernizací železniční trati mezi Brnem a Přerovem se pracovníci brněnského Ústavu archeologické památkové péče zaměřili na okolí obce Víceměřice na Prostějovsku. Na třech vytipovaných lokalitách archeologové našli pozůstatky sídliště germánských kmenů z prvního století nebo pohřebiště z mladší doby železné.

Archeologové u Němčic nad Hanou na Prostějovsku objevili druhou část slavné sluneční mísy, kterou zde před více než sto dvaceti lety našel učitel Antonín Telička. Pochází z hrobu ze starší doby železné a ukazuje náboženské představy našich předků. Vykopávky zde probíhaly kvůli stavbě tunelu na železniční trati z Přerova do Brna.

Prostý hrob ze starší doby železné, který zřejmě patřil zrovna narozenému děvčátku, objevili archeologové u Seloutek na Prostějovsku. Průzkum zde probíhal kvůli stavbě cyklostezky. Komorový hrob je dokladem bohaté historie této středomoravské obce.

Neznámou pravěkou osadu z pozdní doby bronzové objevili při terénních úpravách svahu pod areálem židovského hřbitova na okraji Šumperka archeologové. Podle odborníků jde o významný objev, protože důkazy o pravěkém osídlení v této oblasti jsou velmi vzácné.

U Víceměřic na Prostějovsku archeologové objevili sídliště z doby římské a také významné keltské pohřebiště. Výjimečný je například hrob bojovníka s železným mečem, kopím a štítem. Průzkum stále pokračuje, experti nyní zkoumají sídliště z mladší doby kamenné s pazourky.

Studny s předměty z doby Rakousko-Uherska, které pravděpodobně sloužily mužským lázním, artefakty ze 14. až 15. století nebo starobylou retenční nádrž odkryli odborníci při archeologickém průzkumu v centru Prostějova. V jižní části centra vedle Špalíčku město plánuje stavbu nového zeleného náměstí.

Objev desetiletí se podařil archeologům v areálu bývalé držovické cihelny u Prostějova, kde objevili hrob dospělého muže z doby pozdního stěhování národů. V jámě byly kromě železného kopí a železného nože především velmi dobře zachovaný železný meč, takzvaná spatha o délce téměř jeden metr.