Kanál, vysokorychlostní trať a silniční obchvat. Hranicím uleví konec projektu Dunaj-Odra-Labe
Celou řadu obcí ovlivňoval přes deset let záměr vybudování kanálu Dunaj – Odra – Labe. Jedním z měst na takzvané oderské větvi jsou Hranice. Nová vodní cesta měla u sídla v přerovském okrese procházet v úzkém prostoru, do kterého se plánuje také výstavba silničního obchvatu a vysokorychlostní železnice. Vedení města vládní rozhodnutí zrušit projekt plavebního koridoru vítá, občanům umožní stavět na jejich pozemcích.
„Zrušení územních rezerv pro kanál vnímáme pozitivně. Došlo k odblokování pozemků kolem města. Týká se to zejména místní části Velká, lidé tam chtěli stavět domy nebo jiné objekty a byli ochranou území pro plavební kanál poměrně omezení. Úřad územního plánování musel brát potenciální kanál v potaz a nemohl na pozemcích povolit umístění třeba rodinného domu,“ popisuje starosti občanů spojené s plánem výstavby kanálu starosta Hranic Daniel Vitonský (ANO).
Blížící se konečný verdikt pro plán, který dříve prosazoval prezident Miloš Zeman, tušili v Hranicích už o něco dříve. „Změnu signalizovali projektanti vysokorychlostní trati, která povede kolem Hranic. Už dřív totiž dostali od ministerstva dopravy informaci, že při projektování trati nemají vůbec uvažovat o potenciálním vedení kanálu,“ prozradil starosta osmnáctitisícového města.
V případě realizace vodního koridoru by bylo poměrně problematické společné fungování prodloužení Odry a plánované vysokorychlostní železniční trati a silničního severovýchodního obchvatu města. „Největší průšvih by byl velký zásah do krajiny. Došlo by k oddělení místní částích a dalších obcí od hlavní části Hranic. Takový prvek je problematický, přece jen jinak se dá řešit prostupnost třeba přes železniční trať než přes rozlehlý plavební kanál,“ upozornil hranický starosta.
Ten příliš nevěřil ani zdůrazňované potenciální benefity v podobě vzniku přístavu, ekonomického nebo turistického prospěchu. „Přístav by nebyl až tak velkým přínosem pro město. Hranice se nacházejí v Moravské bráně a vedou tudy všechny páteřní komunikace. K pohodě bydlení by to asi nemělo takový přínos. Myslím, že pro obyvatele by to bylo jen zhoršení,“ uvažuje Vitonský.
Zrušení ochrany pozemků pro kanál má prvotní význam v celostátním měřítku. Územní rezervy musí zrušit Olomoucký kraj a potom změnu převezmou všechny obce do svých územních plánů.
„Jde o desítky možná i stovky pozemků, které měly zablokovaný potenciální rozvoj. Kanál poté mířil do polí a částečně se dotýkal i městské průmyslové zóny. Stavět se mohly jen dočasné stavby, tak byly označovány i některé liniové stavby, třeba cyklostezky,“ říká starosta Hranic a k možnosti získat příznivé územní rozhodnutí pro stavbu na dříve blokovaných pozemcích dodává: „Myslím, že to bude trvat třeba rok nebo rok a půl. Ale vzhledem k tomu, že je to obecně známý fakt, tak je možné, že úřady už budou teď rozhodovat tak, jako by už pozemky blokovány nebyly. Tak už se ostatně projektuje i vysokorychlostní trať,“ zakončil Daniel Vitonský.
