Gastroodpad třídí necelá polovina olomouckého sídliště, odhalil dotazníkový průzkum

Už rok a půl mohou obyvatelé olomouckého sídliště Povel třídit gastroodpad do čtyřicítky speciálních nádob v ulicích. Podle aktuálního průzkumu využívá tuto možnost přibližně polovina obyvatel této lokality, výsledky dotazníkového šetření hodnotí zástupci města pozitivně. Vytříděné kuchyňské zbytky se využívají jako surovina pro výrobu bioplynu.
Průzkumu zaměřeného na třídění odpadu se v březnu zúčastnilo více než 1100 lidí oslovených v olomoucké městské části Povel, kde jsou v pilotním testování speciální kontejnery na gastroodpad rozmístěné od listopadu 2021. Krátký dotazník vyplnilo 338 mužů a 775 žen.
„Chtěli jsme v první řadě zjistit, jaké mají obyvatelé v pilotní lokalitě povědomí o umístění nádob na gastroodpady, a informovat je o možnostech třídit kuchyňské zbytky obecně. Výsledky nás mile překvapily. Takřka polovina obyvatel žijících v lokalitě gastroodpady třídí a považuje nádoby za dostupné,“ komentoval na webu města náměstek olomouckého primátora Otakar Štěpán Bačák (spOLečně).
S ohledem na zpřísňující se legislativu spojenou s odpadovým hospodářstvím také Olomouc usiluje o navýšení poměru vytříděného odpadu. „Likvidace směsného komunálního odpadu stojí město nemalé prostředky. Kuchyňského odpadu může být přitom ve směsném komunálním odpadu až jedna třetina a je možné jej využít jako obnovitelný zdroj a energeticky ho zpracovat například v bioplynové stanici,“ doplnil náměstek. Z Olomouce i z řady dalších obcí regionu směřují kuchyňské zbytky do stanice na výrobu bioCNG v Rapotíně na Šumpersku jako součást projektu Třídím gastro.
Tazatelé rozdávali během průzkumu osloveným lidem letáčky, které je informovaly o přesném rozmístění nádob na gastroodpad. „Každý, kdo odpověděl na pár krátkých otázek, obdržel jako poděkování opakovaně použitelný sáček vyrobený z recyklovaného materiálu na ovoce a zeleninu. Zájemci také měli možnost získat bližší informace o problematice a mohli se zapojit do soutěže o dárkové balíčky s regionálními produkty,“ doplnila mluvčí olomoucké radnice Jana Doleželová.
Podle výsledků průzkumu vůbec žádné zbytky z kuchyně nevyhazuje přibližně šest procent dotazovaných. Další lidé se pokouší plýtvání omezovat. „Primárně bychom se měli všichni snažit předcházet vzniku odpadu, proto nás potěšila poměrně početná skupina obyvatel, kteří uváděli, že se snaží potravinami neplýtvat, zbytečně je nenakupovat a tudíž také nevyhazovat,“ doplnil Bačák.
Město bude podle Jany Doleželové v budoucnu usilovat o rozmístění dalších kontejnerů. „Odbor městské zeleně a odpadového hospodářství by rád zajistil instalaci nádob na gastroodpad i v jiných lokalitách. Ve spolupráci s firmou, která sběr a svoz gastroodpadu zajišťuje, budou vytipovány lokality, kde by bylo vhodné pokračovat. Jestli a kde by se dále mohly nádoby na gastroodpad objevit, však bude známo až po schvalování rozpočtu na příští rok,“ objasnila mluvčí.
Počet oslovených: 1113 respondentů starších 18 let (338 mužů, 775 žen)
Průměrný věk respondentů: 49 let
Třídí gastro: 474 osob, nádoby jsou dostupné: 436 osob
Z celkového počtu oslovených 948 bydlí v lokalitě, 165 osob bydlí mimo lokalitu.
Z bydlících 432 třídí gastro, 416 považuje nádoby za dostupné
Nejčastěji doma třídí do boxu, kyblíku, sáčku, dávají ke koši, vynáší průběžně. Speciální nádobu na gastro by doma chtělo 243 osob.
Z bydlících 6% osob (66% žen, 34% mužů) průměrného věku nad 60 let uvedlo, že se u nich nic nekazí, nevyhazují nic, nemají zbytky, nakoupí jen tolik, kolik potřebují.
Z bydlících okolo 6% uvedlo, že vyhazují gastroodpad do směsného komunálního odpadu zhruba 4% dotazovaných s bydlištěm ve zkoumané lokalitě uvedla, že zbytky z kuchyně přikrmují domácí zvířata.
Zdroj: olomouc.eu










