Po dvouleté pilotní fázi pokračuje Přerov v třídění gastro odpadu, v části města je pro kuchyňské zbytky rozmístěna třicítka popelnic. Podle zástupců radnice se tato možnost osvědčila, a bude tak pokračovat. Odpadové hospodářství dozná mírné změny ve třech přerovských místních částech, kde budou mít domácnosti pro třídění plastů k dispozici samostatné popelnice na rozdíl od dosud využívané varianty kontejnerových hnízd.

Olomouc rozšiřuje své zapojení do projektu třídění gastroodpadu, hnědé popelnice na zbytky z kuchyně jsou od září rozmístěné na 40 místech ve čtvrti Tabulový vrch. V úvodu října se rozbíhá také informační kampaň a doplňková služba pro občany v podobě doručování čtyř tisíc malých kbelíků, které lidé využít právě pro domácí vytřídění potravin a zbytků určených k vyhození.

Moravičany na Olomoucku jsou další obcí, která začaly třídit gastroodpad. Do projektu tridimgastro.cz se již zapojilo přes dvacet obcí a tři stovky gastroprovozů včetně stovky škol. Společnost EFG sváží kuchyňský odpad do bioplynových stanic v Rapotíně na Šumpersku a ve Vyškově, kde z něho vyrábí nízkoemisní biometan, elektřinu a teplo.

Už rok a půl mohou obyvatelé olomouckého sídliště Povel třídit gastroodpad do čtyřicítky speciálních nádob v ulicích. Podle aktuálního průzkumu využívá tuto možnost přibližně polovina obyvatel této lokality, výsledky dotazníkového šetření hodnotí zástupci města pozitivně. Vytříděné kuchyňské zbytky se využívají jako surovina pro výrobu bioplynu.

Ještě hustější síť kontejnerů pro sběr gastroodpadu je nově k dispozici v Šumperku. Hnědých nádob na kuchyňské zbytky je v ulicích města rozmístěno rovná stovka. Na sedmnácti místech mohou pak lidé odevzdávat použité jedlé tuky. Gastroodpad se využívá jako surovina pro výrobu bioplynu, který poslouží jako zdroj elektřiny či tepla.

Projekt Třídím gastro se dál rozšiřuje, do hnědých recyklačních kontejnerů budou moct nově třídit kuchyňské zbytky lidé v Přerově. Odpad se pak stane surovinou pro výrobu elektřiny, plynu či tepla v bioplynových stanicích ve Vyškově či Rapotíně.

Obyvatele Přerova čekají od podzimu změny v třídění odpadů. Do žlutých kontejnerů budou moci házet i plechovky, rozšíří se počet kontejnerových stanovišť a na sídlištích se město chystá na pilotní projekt sběru kuchyňského odpadu.

Na osm desítek popelnic na gastroodpad je v Šumperku aktuálně k dispozici pro třídění recyklovatelného materiálu z kuchyňských zbytků. Město jich v budoucnu plánuje rozmístit až tři sta. V prvním roce pilotního projektu se do této aktivity zapojilo třináct dalších obcí včetně Olomouce. Odpad míří do bioplynové stanice v Rapotíně, kde se využije jako surovina pro výrobu stlačeného zemního plynu.

V Litovli na Olomoucku začne v září zkušební sběr kuchyňského odpadu. Na elektrickou energii, teplo a biometan ho bude zpracovávat bioplynová stanice v Rapotíně na Šumpersku. Město doufá, že tak sníží množství odpadu, který vyváží na skládku. Kontejnery na gastroodpad budou rozmístěny ve vybraných částech Litovle.

Třídění gastroodpadu si v Olomouckém kraji získává stále větší podporu. Jako první v zemi začali se sbíráním zbytků jídel a odpadů z kuchyni lidé v Šumperku, nyní se připojují další města. Desítky tun odpadů putují do bioplynové stanice v Rapotíne, která z nich vyrábí teplo a zelenou energii.