Průkopnická stavitelská rodina otce a syna Kühnových zanechala v Prostějově řadu stop
Jediným pozůstatkem bývalého prostějovského hřbitova u sv. Petra je zajímavá novogotická stavba ve tvaru kapličky, které se také říká kaplička. Jedná se však o hrobku prostějovské stavitelské rodiny Kühnových. Nechal ji postavit v roce 1886 c. k. stavební inženýr Vincenc Kühn pro svého otce Jana Kühna.
Autorka je historička a publicistka.
Jan (Johann) Kühn (1787– 1873) byl zdejším rodákem a zednickým mistrem. Zemřel 11. června 1873 v Prostějově ve věku 86 let. 13. června 1873 byl pohřben na hřbitově u sv. Petra. Jeho syn Ing. Vincenc Kühn (1821–1886) se významně zapsal do stavebního rozvoje Prostějova ve druhé polovině 19. století. Jeho rodiče byli Jan Kühn a Marianna rozená Vyvážilová.
Obecní výbor Prostějova 1. února 1872 rozhodl odstranit hradby a valy v jižní a v jihozápadní části města, od Brněnské po Olomouckou bránu. Vincenc Kühn byl v roce 1873 autorem prvního regulačního plánu města na zástavbu území na západní, jižní a východní části vnitřního města.
Podle jeho projektu vznikla okružní třída (nynější ulice Komenského a Palackého) s paralelně vedoucím zděným kanálem. Na pozemcích naplánoval stavební parcely, které byly prodány stavebnímu konsorciu s tím, že po celé dílce postaví budovy. Byly zde také postaveny školy, například v Komenského ulici byla podle Kühnova plánu v roce postavena německá reálka. Další budovy: dívčí měšťanská škola v Komenského ulici, chlapecká česká národní škola v Palackého ulici, obecná a německá měšťanská škol na Rudolfově náměstí, od roku 1894 česká reálka, dále obchodní akademie v Palackého ulici.
Kühnův plán ale řešil jen dílčí území a do živelně rostoucí předměstské zástavby nezasahoval. Vedení prostějovské radnice také připustilo, aby vznikaly dlouhé hlavní ulice bez možností k nim budovat ulice příčné. Toto způsobovalo později problémy v dopravě a při výstavbě inženýrských sítí. Uvedené nedostatky se snažil řešit celkový polohopisný a regulační plán města z roku 1902, jehož autorem byl inženýr František Beneš.
Politicky patřil Vincenc Kühn v šedesátých a sedmdesátých letech 19. století k představitelům německého kasina. Provozoval také zdejší střelnici. Pod vlivem svého příbuzného, významného prostějovského národního a spolkového činitele a výrobce kořalky Eduarda Chmelaře se přiblížil k národní straně a v osmdesátých letech se objevil na kandidátní listině národní strany do obecních voleb.
Inženýr Vincenc Kühn zemřel v 65 letech po dlouhé a těžké nemoci na ochrnutí plic 28. září 1886. 30. září 1886 byl pohřben právě do hrobky, kterou nechal na hřbitově vybudovat.
Tato hrobka je jediným němým svědkem průkopnické stavitelské rodiny – otce a syna Kühnových. Četné vzpomínky na Vincence Kühna najdeme také v beletrizovaných pamětech prostějovského lékaře a starosty Ondřeje Přikryla Z těžkých dob Prostějova.
Nacházel se od 14. století u kostela sv. Petra a Pavla v ulici Lazarety ( Lidická). Z důvodů rozšiřování zástavby města i z důvodů hygienicko-zdravotních byl v letech 1898-1900 vybudován nový hřbitov na konci Brněnské ulice. Původní hřbitov byl v roce 1900 zrušen a pozůstalí mohli přemístit ostatky zemřelých i pomníky na nový hřbitov. Probíhaly exhumace ostatků, zbývající ostatky byly uloženy do společných hrobů. V letech 1919–1930 probíhala jednání města Prostějova se zástupci římskokatolické církve ohledně pozemku. Farní úřad v Prostějově si ponechal část pozemku na stavbu fary a zbývající části prodal městu. Na jaře 1933 byla plocha rozdělena na tři části: stromový sad, farní pozemek a botanickou zahradu. "V sadě zůstala stará gotická kaplička – bývalý náhrobek, která je krásně upravená," napsal tehdy do Prostějovského farního věstníku P. František Starý. Část u kostela dostala parkovou úpravu i název Spitznerovy sady, na další části byla v letech 1933–1938 postavena fara a třetí část sloužila od roku 1934 jako botanická zahrada spravovaná městem. Navíc zde byla vybudována „spojka“ mezi Dolní ulicí a Lidickou ulicí. Hrobka „kaplička“ byla opravena v roce 2009. Spitznerovy sady prošly revitalizací a úpravami v letech 2014–2015.
