Kinští se dostali do Náměště na Hané skrze sňatkovou politiku a místní zámek do jejich vlastnictví přešel po smrti posledního mužského vlastníka. Kromě zámku zde stojí za pozornost i památkově chráněná hrobka na místním hřbitově a spleť zajímavostí kolem tohoto starobylého českého rodu.

Nové tajemství vydaly nepřístupné podzemní chodby katedrály svatého Václava v Olomouci. Badatelé zde objevili rozsáhlou kryptu a hrobku s luxusními cínovými sarkofágy významného biskupa ze 16. století Stanislava Pavlovského a jeho otce.

Hildebert Woletz byl celým svým životem spjatý s Prostějovem. Provozoval obchod a stala se radním města. Zemřel jako vdovec a bezdětný a univerzální dědičkou svého jmění jmenoval prostějovskou obec. Přál si, aby z jeho majetku byla zřízena Nadace na vybudování městského chorobince.

Obec Loučná nad Desnou, přezdívaná jako brána do Jeseníků, je téměř ze všech stran obehnaná hradbou hor. Na každém kroku zde dýchá panenská příroda, louky a hluboké lesy a vedení obce podniká všechny kroky k tomu, aby to tak zůstalo i do budoucna. V posledním ročníku soutěže o Zelenou stuhu České republiky se ostatně Loučná nad Desnou umístila na druhém místě.

Místem posledního odpočinku mecenášské rodiny Brděkových je rodinná kaple s kryptou na olomouckých Nových Sadech. Hrobka, která pochází z 20. století, prošla během posledních let opravou. Ta bude stát necelé dva a půl milionu korun.

Jediným pozůstatkem bývalého prostějovského hřbitova u sv. Petra je zajímavá novogotická stavba ve tvaru kapličky, které se také říká kaplička. Jedná se však o hrobku prostějovské stavitelské rodiny Kühnových. Nechal ji postavit v roce 1886 c. k. stavební inženýr Vincenc Kühn pro svého otce Jana Kühna.

Hrobku Františka Havránka na prostějovském hřbitově zařadilo město Prostějov mezi významné hroby a hrobky a bude se o ni starat. Významný zahradník a zahradní architekt stál například u zrodu Kolářových sadů, zasadil se také o vybudování skleníku nebo zimní zahrady.

Na centrálním hřbitově v Šumperku je ve špatném stavu zhruba desítka hrobek významných šumperských osobností. Město má záměr postupně opravit všechny. Harmonogram prací je však závislý na finančních prostředcích.

Šlechtická hrobka rodiny Eichhoff na hřbitově v Rokytnici u Přerova se stala kulturní památkou. Na seznam ji zařadilo ministerstvo kultury na doporučení olomouckých památkářů. Hrobka je dominantou hřbitova, podle odborníků je velice netypickým a ojedinělým příkladem funerální architektury na území Olomouckého kraje. O rozšíření seznamu památek informoval mluvčí olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu Vlastimil Staněk.

Osmačtyřicetiletý muž kontaktoval mohelnické policisty, aby oznámil, že mezi 26. a 31. prosincem jemu neznámá osoba otevřela nezajištěnou schránku hrobky na mohelnickém hřibově a odcizila z ní urnu s ostatky.