Unikátní pozůstalost olomouckého Indiana Jones je v USA, spolek usiluje o návrat světového vědce domů
Spolek Stopy paměti, který mapuje osudy lidí postižených nacistickou a komunistickou totalitou na Olomoucku, pořádá sbírku na převoz unikátní pozůstalosti vědce světového formátu Leopolda Pospíšila do Olomouce. Díky pobytům mezi Papuánci a Eskymáky bývá občas s nadsázkou označován jako olomoucký Indiana Jones.
"Cílem sbírky je zajistit dostatek prostředků na provedení katalogizace všech součástí pozůstalosti Leopolda Pospíšila a na její transport z New Haven do Česka. Nyní jednáme o důstojném umístění v prostorách vybrané kulturní nebo vzdělávací organizace, která by pomohla zřídit Knihovnu Leopolda Pospíšila. Jde o významnou osobnost, která je u nás zapomenutá, pochází z regionu a má světový význam. Pozůstalost je unikátní," vysvětlil zakladatel spolku Stopy paměti Jiří Doležel z Olomouce.
Emeritní profesor Yale Univerzity, právník, antropolog a cestovatel Leopold Pospíšil se narodil v roce 1923 v Olomouci. Vystudoval Slovanské gymnázium a zapojil se do protinacistického odboje. Po osvobození studoval práva na Karlově univerzitě v Praze a v únoru 1948 se zúčastnil pochodu vysokoškoláků na podporu prezidenta Edvarda Beneše. Počátkem března utekl s manželkou před zatčením do Německa a v červnu následujícího roku vycestoval do USA.
Pracoval jako kovboj, pekař či kostelník, v roce 1952 vystudoval sociologii a filosofii na univerzitě v Eugene v Oregonu a následně antropologii na Yale University v New Haven, kde působil až do roku 1993 jako profesor antropologie. Roku 1984 byl jmenován členem americké National Academy of Sciences.
Jako prezident kanadsko-americké Společnosti Čechů a Slováků pro vědy a umění, která sdružovala českou inteligenci v emigraci, mimo jiné navrhoval Jaroslava Seiferta na udělení Nobelovy ceny. Působil rovněž jako poradce amerických prezidentů pro otázky lidských práv. Od roku 1989 se do České republiky vracel a přednášel na Univerzitě Karlově v Praze a Univerzitě Palackého v Olomouci.
Světového významu a proslulosti dosáhl mimo jiné vědeckým zpracováním několika svých pobytů mezi Papuánci na Nové Guinei a mezi Eskymáky na Aljašce. Zemřel v roce 2021.
Na sbírku mohou zájemci přispět na webových stránkách. Za celým projektem stojí organizace Stopy paměti, sdružení novinářů a historiků, která shromažďuje vzpomínky odpůrců a lidí postižených nacistickou a komunistickou totalitou na Olomoucku.
