Vědci z Olomouce zjistili, jak předou kočky. Jinak, než se myslelo, pomáhá speciální polštářek v hlasivkách

Na výzkumu se podílela Laboratoř výzkumu hlasu na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Mňoukání, vřískání a předení hrají důležitou roli v komunikaci koček. Mňoukavé a vřískavé zvuky nejsou ničím zvláštním. "Naproti tomu kočičí předení bylo dlouho považováno za výjimečné. Před půl stoletím vědci dospěli k závěru, že předení vzniká zvláštním mechanismem založeným na cyklickém stahování a uvolňování svalů hlasivek uvnitř hrtanu, což vyžaduje cyklické vzruchy z centrální nervové soustavy," objasňuje Jan Švec z katedry experimentální fyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

Studie, kterou vedl vědec a absolvent doktorského studia biofyziky v Olomouci Christian Herbst z Vídeňské univerzity, však prokázala, že hrtan kočky domácí dokáže vydávat působivě nízké zvuky předení pomocí proudu vzduchu, aniž by k tomu byly zapotřebí nervové vstupy nebo opakované svalové kontrakce. Pozorovaný mechanismus se podobá lidskému rejstříku, který se často vyskytuje během mluvení.

"Anatomické výzkumy odhalily jedinečné polštářky v hlasivkách koček, které pravděpodobně přispívají k tomu, že zvíře vážící jen několik kilogramů může snadno vydávat zvuky na neuvěřitelně nízkých frekvencích kolem 20 až 30 hertzů neboli cyklů za sekundu, které jsou typické spíše pro obrovská zvířata, jako jsou například sloni," uvedl Švec.

Výsledky jsou podle něho překvapivé, a ani nepopírají možnost podílu nervových vzruchů. "Teoreticky mohou být kombinovány. Výsledky jsou jasným ukazatelem toho, že současné chápání kočičího předení je neúplné a vyžaduje další výzkum," dodal vědec.