FOTOGALERIE: Úzká chodba vytesaná ve skále. Podzemní lanovka na Dlouhých stráních prošla modernizací
Cesta od dolní k horní nádrži přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně v Jeseníkách trvá pěšky asi dvě hodiny. V útrobách Medvědí hory však jezdí také unikátní podzemní lanovka, kterou se pracovníci elektrárny dostanou nahoru za necelou půlhodinu. Kabinka šplhá v úzké chodbě místy se sklonem až padesát stupňů vytesané ve skále.
Do útrob Medvědí hory v Jeseníkách vedou těsně pod dolní nádrží přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně obrovská zakulacená vrata. Následuje dlouhý tunel, který se na konci rozděluje na dvě větve. Za dalšími vraty se otevře monstrózní podzemní prostor o rozloze snad fotbalového stadionu. Člověk, který vnímá tempo a kvalitu stavebních prací v České republice, se musí zákonitě podivit, jak toto mohl někdo vůbec vybudovat.
A to zdaleka není vše. Strojovna s mohutnými jeřáby zavěšenými z vysokého stropu je jen jednou částí celé pozoruhodné technologie přečerpávací elektrárny, která je v několika podzemních patrech umístěna vedle, pod a nad ní. Vše se zde lehce třese a vibruje. Spletí schodišť, uliček a dveří se postupně dostáváme k samotným turbínám, generátorům, transformátorů, chladícímu zařízení a zpět k turbosoustrojí. Jednotlivé místnosti jsou zahlcené na první pohled nepřehlednou změtí trubek, drátů a ventilů, které se různě kříží a napojují. Občas je na podlaze voda. Všude jsou výstražné tabulky a bezpečnostní upozornění.
Jak se v tom někdo může vyznat, je celkem záhadou. Hlavní turbosoustrojí TG2 navíc letos čekají opravy. "Budeme opravovat velkou část soustrojí, což znamená, že musíme stator i rotor vytáhnout takzvaně na pozici, tedy na speciálně vyztužená místa v turbínové kaverně. Technicky náročná bude také oprava hřídele, která se bude provádět na soustruhu až v Plzni," vysvětluje šéf elektrárny Ludvík Štrobl.
Aby bylo jasno, o čem se bavíme, jde o desítky tun vážící zařízení. Hřídel rozloženou na dvě části, z nichž jedna váží 28 a druhá skoro 33 tun, tak převezou do Plzně speciálně upravené tahače. Pro podobné situace jsou na podlaze dokonce koleje, běžně zalité asfaltem, které se budou muset obnažit.
Podzemí Dlouhých strání poté pokračuje menším tunelem až k unikátnímu výtahu, který v masivu Medvědí hory vede až k horní nádrži. Kabinka šplhá v opravdu úzké chodbě vysekané ve skále místy se sklonem až padesát stupňů. Jde o zcela originální zařízení, které rychlostí přes jeden metr za sekundu překoná výškový rozdíl zhruba pět set metrů za necelou půlhodinu. Kdo trpí klaustrofobií, nemá šanci.
"Původní výtah už dosloužil, byl v provozu 30 let. V poslední době se nám stávalo, že se v polovině zasekl a museli jsme zbytek trasy absolvovat pěšky," poznamenal Štrobl. Cesta to nebyla jednoduchá. Uprostřed tunelu je úzké a strmé schodiště, které má 2400 schodů.
"V zimních obdobích je vozovka k horní nádrží často zapadaná sněhem a není možné se nahoru dostat. Nádrž a technologie však vyžadují pravidelnou údržbu. V tunelu je po celý rok téměř stoprocentní vlhkost a přívod elektrické energie do kabiny, díky které se pohybovala, vykazoval značnou nestabilitu," objasňuje ředitel dodavatelské společnosti EL-VY Jan Holec. Firma proto navrhla zcela odlišný systém, kdy je kabinka poháněná lanovým ústrojím.
Nový přepravník jezdí ve dvou úsecích, z nichž dolní je dlouhý 400 metrů a stoupá v úhlu 42 stupňů, a na horním 320 metrů dlouhém úseku se sklon výtahu mění od 42 až do 49 stupňů.
Firma na zakázce pro Dlouhé stráně za 23 milionů korun pracovala čtyři roky. "Byla to nejoriginálnější a asi i nejnáročnější zakázka, na které jsme kdy pracovali. V podzemí elektrárny jsme se museli vypořádat s extrémně malými prostory, vysokou vlhkostí i s křivostí šachty. Nejnáročnější a zároveň nezajímavější byla integrace moderních technologií do náročného prostředí," uvedl Holec.
Nosnost výtahu se oproti předchozímu zařízení zvýšila z 290 kilogramů na 400 kilogramů a do jeho kabiny se nyní vejdou tři lidé, zatímco v původním výtahu mohli cestovat pouze dva. Rychlost výtahu vzrostla z 0,9 na 1,3 metru za sekundu.
Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně slouží jako obrovský akumulátor elektrické energie. Má certifikace na službu black start a regulaci napětí, takže vykrývá ranní a večerní energetické špičky a stále častěji se díky akumulaci energie využívá také k zajištění rovnováhy v přenosové soustavě v souvislosti s rostoucí výrobou elektřiny z často nestabilních obnovitelných zdrojů. Do modernizace elektrárny skupina ČEZ loni investovala 111 milionů korun, v roce 2022 to bylo 60 milionů.
Letos ČEZ investuje na Dlouhých stráních přes 400 milionů korun. Souvisí to s postupnou obnovou důležitých částí turbosoustrojí, které po téměř 30 letech pomalu dosluhují. "Význam Dlouhých strání si uvědomujeme. Letos a v příštím roce půjde o důležitou modernizaci zařízení obou soustrojí. Tím ale práce rozhodně neskončí, po roce 2030 nás čekají další a ještě významnější investice," ubezpečil ředitel vodních elektráren ČEZ Róbert Heczko.
V plánu je například výměna statorového vinutí a vystředění celého soustrojí, upgrade hardwaru řídícího systému, modernizace buzení, oprava hydromotorů a nové vnitřní nátěry přivaděčů vody z horní nádrže do turbíny. Kromě toho se počítá i s mnoha drobnějšími pracemi, například opravou mostů na silnici vedoucí k horní nádrži, důležitá bude také instalace stacionárního jeřábu u dolní nádrže, který zajistí vyšší bezpečnost.
Dlouhé stráně jsou v provozu od roku 1996 a slouží také jako turistická atrakce díky prohlídkám pro veřejnost. Elektrárna má největší reverzní vodní turbínu v Evropě s výkonem 325 MW, největší spád v České republice, a to 510,7 metru, a největší instalovaný výkon 2 x 325 MW.
