Jaký vliv mají rodiče na své potomky? Odborníci z UP sledovali životní styl rodin

Nová monografie Dagmar a Erika Sigmundových z Fakulty tělesné kultury olomoucké univerzity přináší informace o tom, jak životní styl rodičů ovlivňuje jejich děti. Zjistili například, že nadváha matky výrazně zvyšuje riziko obezity u dětí, které s ní tráví více času. Do výzkumu se zapojilo 400 rodin.
Vztahu mezi pohybovým chováním rodičů a jejich dětí se manželé Sigmundovi věnují dlouhodobě. „Díky možnostem moderních technologií jsme v aktuální studii mohli sledovat současně všechny tři hlavní složky 24hodinového chování, tedy pohybovou aktivitu, sezení a spánek, a zároveň jsme se zaměřili na předškoláky a děti v mladším školním věku, kterým se podobné práce dosud příliš nevěnovaly. Naším cílem bylo jednak popsat vzorce 24hodinového chování rodičů a jejich potomků a také odhalit faktory snižující riziko výskytu nadměrné tělesné hmotnosti u těchto dětí,“ uvedla Dagmar Sigmundová.
Členové zapojených rodin nosili během jednoho týdne náramek, který zaznamenával jejich pohyb a naměřené hodnoty si zaznamenávali do deníku. Ten také zahrnoval otázky ohledně životního stylu a rodinného zázemí. Monitorování probíhalo během školního roku, aby byl zachycen obvyklý životní styl rodiny. Do měření se sice zapojilo přes 500 úplných i neúplných rodin z měst i venkova, ale kompletní data výzkumníci získali od 400 z nich.
„Ze získaných dat mimo jiné vyplynulo, že u nás oproti jiným zemím nehraje příliš roli to, jestli rodina žije ve městě nebo na venkově, v bytě či v domě, jestli vlastní auto a počítač nebo jestli má každé z dětí svůj vlastní pokoj. Větší důležitost ve vztahu k životnímu stylu má vzdělání a nadměrná tělesná hmotnost rodičů,“ vysvětlil Erik Sigmund. Během výzkumu například vyšlo najevo, že nadváha či obezita matky, která s předškolními a mladšími školními dětmi tráví více času, významně zvyšuje riziko obezity u dětí. U otců tento vztah nebyl tak výrazný.
Autoři také zjistili, že skoro žádní rodiče neplní doporučení vztahující se k pohybové aktivitě, sedavému chování a spánku. Oproti tomu pětina chlapců a čtvrtina dívek splňuje všechna tři doporučení. Největší rozdíly výzkumníci zjistili mezi dětmi a rodičů v poměru sezení k době spánku. Děti podle výsledků prosedí třetinu dne, zatímco rodiče téměř polovinu. „Rádi bychom se k rodinám, které s námi spolupracovaly, vrátili i s pozdějším šetřením a zjistili, jestli a jak se jejich životní styl změnil,“ dodali manželé Sigmundovi.
Na výzkumu se kromě jeho hlavních autorů podíleli také další vědci z Fakulty tělesné kultury UP Michal Vorlíček, Jan Dygrýn a Jaroslava Voráčová. Kromě monografie byly výstupy projektu také články v českých a zahraničních časopisech. Publikace vyšla ve Vydavatelství UP, v jehož e-shopu je ke stažení zdarma.










Diskuze
1Diskuze je moderovaná. Prosíme o slušnou komunikaci.
Komentování je jen pro přihlášené