Olomoucký vědec získal prestižní grant. Podpoří výzkum růstu rostlin

Projekt poběží šest let a podílet se něm budou i vědci z jiných univerzit v Evropě. Kromě olomouckého Ondřeje Nováka tak půjde o Stéphanii Robert z vysoké školy ve švédské Uppsale, Jürgena Kleine-Vehna z Německa a Alexandra Jonese z britské univerzity v Cambridge. 

„Náš mezinárodní interdisciplinární tým má výjimečné složení proto, aby popsal složitosti morfogeneze rostlin tak, jak se to dosud nikomu nepodařilo,“ vysvětlil v tiskové zprávě Ondřej Novák z Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Přírodovědecké fakulty UP a Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. Získané informace mohou být v budoucnu využity třeba pro zvýšení výnosu zemědělských plodin.  

„Získání grantu je obrovský úspěch kolegy Ondřeje Nováka jako nesporné vědecké osobnosti, ale i celého našeho ústavu. Potvrzuje se tím skutečnost, že v oboru výzkumu rostlinných hormonů je ústav na světové špičce. Jde zároveň o příslib nových objevů, které mají potenciál přispět k řešení globálních problémů, jež přináší změna klimatu,“ doplnil ředitel Ústavu experimentální botaniky Akademie věd Jan Martinec. 

Vědci budou v rámci projektu využívat jako modelovou rostlinu huseníček rolní. Ten je v rámci molekulární biologie často využíván pro svou nenáročnost a jednoduchost. Odborníci budou u této rostliny sledovat vývoj jejího apikálního háčku, části rostliny, která stonku umožňuje bezpečně prorůst půdou. Háček se na rostlině vytvoří díky tomu, že na vnitřní straně je potlačen růst buněk. Jakmile se sazenice dostane na povrch, buňky se opět začnou prodlužovat. “Tato vlastnost činí z apikálního háčku jedinečný model pro studium toho, jak může rostlina regulovat procesy potlačení nebo podpory růstu buněk. Studium této tematiky je velmi důležité, protože pokud pochopíme, jak regulovat růst rostlin, mohli bychom tento proces cíleně přeprogramovat,“ dodal Novák. 

Hlavní roli v situaci, kdy různé části rostlin rostou rozdílnou rychlostí, hraje fytohormon auxin. Různé koncentrace auxinu totiž lze zpomalit či urychlit prodlužování buněk, zastavit nebo urychlit buněčné dělení či pozměnit jejich funkci. „Výsledky našeho výzkumu by měly odhalit, jak fytohormon auxin, mechanické signály a vývojové programy společně interagují na více úrovních,” uzavřel Novák.  

Projekt STARMORPH podpořila Evropská výzkumná rada v rámci své grantové kategorie Synergy grants. V těch musí projekty demonstrovat, že spolupráce mezi zapojenými vědci a jejich obory je pro daný projekt klíčová. Celkový rozpočet letošní grantové výzvy byl 570 milionů eur. Projekt, na kterém se podílí olomoucký vědec, byl podpořen 10 miliony z nich.