DRBNA HISTORIČKA: Monumentální kostel na Hané, za dominantou Dubu nad Moravou stojí zázrak
Je vidět už z dálky během cest po okolních silnicích automobilem, na kole nebo jinak. Je dominantou neveliké vesnice, ale podobně monumentální stavbu nenajdeme ve většině historických měst.
I tak by se dalo s trochou nadsázky uvažovat o kostele Očišťování panny Marie v Dubu nad Moravou na Olomoucku. Jeho monumentalita umocněná lokalitou uprostřed rovin, kdy se tyčí jak prst k nebi uprostřed rozsáhlých polí, působí až zázračným dojmem. Zázrak stál také u vzniku barokní památky v 18. století.
V časech před výstavbou současně stojícího kostela se zde pochopitelně nacházel jiný kostel, jelikož Dub nad Moravou má svou první písemnou zmínku již z poloviny 12. století v soupise majetku olomouckého biskupa. Později se zde nacházel artefakt spojený s lidovou zbožností. Dřevoryt černé byzantské Madony údajně působil zázraky. Podle protokolu biskupské komise uzdravil několik lidí a na počest zázraku se začalo s výstavbu nového kostela.
Akce se ujal významný brněnský stavebník původem z Ivančic, František Benedict Klíčník. Dokončení rozsáhlé stavby se nedožil, což bylo u takovýchto obřích projektů běžné. Projekt vyžadoval zkušeného stavebníka, ovšem desetiletí trvající realizace už pak lehce překročila životní dráhu jednoho člověka.
Příkladem podobného nadživotního díla je i olomoucký sloup Nejsvětější trojice. Nicméně kostel v Dubu vysvětil Augustin Klíčník, syn stavebníka. Podle historických pramenů není doloženo, že by se někdo z deseti dětí Františka Benedicta Klíčníka potatil, navázal na jeho profesi a převzal jeho rozsáhlou stavitelskou dílnu.
Dospělého věku se však dožili jen jeho čtyři potomci, tři synové a jedna dcera. Augustin a František Xaver se dali na kněžskou dráhu. Klíčníkova dílna má svůj otisk na těch nejvýznamnějších barokních památkách v českých zemích. Klíčník totiž pravidelně spolupracoval s významným stavitelem italského původu z Prahy Janem Blažejem Santinim Aichelem. Společně s geniálním barokním architektem Klíčník pracoval na klášteře v Rajhradě nebo na kostele na Zelené hoře.
Monumentální kostel tak nese odlesky ze Santiniho rafinovanosti a po právu se vymyká četným barokním památkám rozesetým po celé Moravě, kdy při pohledu z blízky zaujme zejména zvlněný volutový štít s nenápadnými pilastry. Rozhodně tak památka stojí za zastávku během cyklovýletů nebo za odbočku při cestě autem.
