Před druhou světovou válkou žilo kromě početné menšiny Němců v českých zemích také velké množství Židů. S ekonomickým rozvojem na konci 19. století byla vystavěna řada elegantních synagog. Mezi nimi i krnovská synagoga, pod níž je podepsán významný místní architekt Ernst Latzel.

Olomouc se historicky řadila k největším německým městům na Moravě. Pařila mezi takzvané německé jazykové ostrovy obklopené českým venkovem. Dominance německého obyvatelstva byla zásadně narušena vznikem Velké Olomouce po 1. světové válce a definitivně skončila odsunem Němců po 2. světové válce.

S historií Uničova na Olomoucku je spojena pověst o záchraně města před husitským útokem z rukou Panny Marie. Na počest tohoto zázraku se ve městě uchytila unikátní tradice uctívání svíce. Tradic spojených s pověrečnou zbožností je křesťanství plné, uničovská svíce však zajímavým způsobem vypovídá o roli husitství v lidové paměti.

S počátky lékařské fakulty na obnovené Univerzitě Palackého v Olomouci je jednoznačně spjato jméno jejího prvního univerzitního profesora, kterým byl lékař původem z Prahy, Karel Amerling. Jeho život provází řada kuriozit a také neobvyklých dobrodružství v čele s převedením Edvarda Beneš za hranice za 1. světové války.

Je vidět už z dálky během cest po okolních silnicích automobilem, na kole nebo jinak. Je dominantou neveliké vesnice, ale podobně monumentální stavbu nenajdeme ve většině historických měst.

Po těžké nemocni zemřela bývalá historička prostějovského muzea Marie Dokoupilová. Věnovala obrovské úsilí výzkumu židovské historie města a publikování odborných textů. Poslední rozloučení bude v pátek ve smuteční síni na hřbitově v Prostějově.

Do druhé světové války byly české země multinárodním státem, ať už šlo o Korunou českou, habsburskou monarchii nebo Československou republiku. Konec soužití národů s odlišným jazykem napsaly hrůzy druhé světové války a důsledky největšího vojenského konfliktu v dějinách lidstva.

Olomoucké centrum je prošpikováno historií. Před modernitou město dlouhá léta chránily hradby. Město se totiž stalo pevností, kterou zůstalo ještě řadu let poté, co moderní vojenství už s podobnými fortifikacemi pro vedení boje nepočítalo. Hradby se však začaly bourat už v době, kdy Olomouc měla sloužit primárně vojenským účelům.

Oblast středomoravské Hané je synonymem pro rovinu, která se v Čechách a na Moravě krčí ve stínu hornatého území. Rovinatý reliéf Olomouce je příhodný pro cyklistickou dopravu po městě, a přesto nejstarší historii města určovaly “hory”. Tři olomoucká návrší jsou však tak nízká, že zanikají v současné zástavbě.

Dnešní umístění Olomouce na hlavním železničním koridoru má své jasné historické kořeny. Z hanácké metropole vyrážely první vlaky propojující Prahu s centrem Rakouska-Uherska ve Vídni. První státní dráha z Olomouce se zde napojovala na nejstarší Severní dráhu císaře Ferdinanda.