Samička oryxe je prvním mládětem letoška v olomoucké zoo. Je zde největší stádo v Evropě
Prvním mládětem letošního roku v olomoucké zoologické zahradě je samička oryxe. Zdejší zoo je největším chovatelem oryxů jihoafrických v Evropě, mládě je zdravé a má se čile k světu. Od roku 1974 zahrada odchovala již přes 350 mláďat těchto antilop.
K pomyslnému zápolení o první mládě olomoucké zoo tradičně dochází matkou oryxe a matkou kotula. Letos vyhrálo stádo oryxů, které nyní přivítalo nového člena. "Jedná se o zcela životaschopnou samičku, která s velkou pravděpodobností nezůstane coby mládě sama. Skupina oryxů totiž čítá mnoho březích samic a v průběhu zimy tak očekáváme ještě mnoho porodů," potvrzuje zooložka Eliška Veselá.
Zoologická zahrada Olomouc je největším chovatelem oryxů jihoafrických v Evropě. Olomoucké stádo je přímým potomstvem antilop, které pocházely z transportů Josefa Vágnera z Afriky. Do Olomouce přicestovaly v roce 1974. Od té doby zde došlo k 354 porodům. Zvířata z Olomouce se v minulých letech zapojila do reprodukce v mnoha evropských a zámořských zoo.
"Samice rodí mládě odkládacího typu, které po nakojení od matky odchází a samo si zvolí místo, kde ulehne. Matka se za ním nevydává. Svou pachovou stopou by mohla přilákat predátora. Několikrát denně mládě bučením přivolá, nakojí je, olíže mu konečník, čímž ho přiměje k vyměšování, a nakonec ho očistí, aby ho případný predátor nevyhledal podle pachu. Poté se malý oryx vrací do úkrytu. Má-li dostatečný příjem mléka a péči samice, první dny leží s hlavou přitisknutou k zemi, vypadá jako nenápadná hromádka písku," popisuje mluvčí olomoucké zoo Iveta Gronská.
Ve věku okolo jednoho měsíce se mláďata s matkami připojí ke stádu. Oryxi jsou ovšem zvířata s distančním chováním, členové stáda se drží od sebe, k přímému kontaktu dochází jen při páření, soubojích a mezi matkou a mládětem. Současně se však stádo drží pohromadě, jednotlivá zvířata jsou obrácena na různé strany, aby měla přehled o dění či nebezpečí ve všech směrech.
Poddruh africké pouštní antilopy zdobí jedinečná černobílá kresba a typický úhoří pruh na zádech. Dlouhé rohy vzhled umocňují. Supiny čítají asi 15 členů, někdy se však stáda při dlouhých cestách za vodou a potravou setkají a pokračují v počtu až 200 jedinců. Ve skupině panuje přísná hierarchie. Výsostní postavení je dáno dominantnímu samci, mezi samicemi probíhají vzájemné ritualizované souboje, které vedou k seřazení do hierarchického žebříčku.
