Strašák matematika. Skoro polovina mladých se jí vyhýbá při výběru vysoké školy

Matematika se dlouhodobě řadí mezi předměty, které mladé lidi výrazně polarizují. Zatímco 39 % respondentů ji vnímá pozitivně, téměř polovina (47 %) k ní má negativní vztah. Tento postoj se promítá i do výběru vysoké školy.

Pokud si mají studenti vybrat mezi dvěma podobnými obory, 49 % z nich dá přednost tomu bez matematiky. „Pro část z nich představuje bariéru, kvůli které se vzdávají i oborů, o které by jinak měli zájem a ve kterých by mohli dlouhodobě uspět. Nejde tedy pouze o vztah k jednomu předmětu, ale o širší problém přístupu ke vzdělávání a vnímání vlastních schopností,“ říká Martina Mannová, rektorka Vysoké školy Ambis.

Strach, nepochopení i špatná výuka

Hlavním důvodem negativního vztahu k tomuto předmětu je její obtížnost či neporozumění, což uvedla více než polovina respondentů (52 %). Významnou roli ale hraje i zkušenost s výukou – 36 % mladých lidí si odnáší negativní zkušenost s učitelem matematiky.

Další bariéry souvisejí s charakterem předmětu. Studenti zmiňují nutnost dlouhodobé přípravy, důraz na logické myšlení nebo pocit, že matematiku v budoucí kariéře nevyužijí. Menší část (9 %) dokonce považuje její význam za nižší v době rozvoje umělé inteligence.

Matematika hraje klíčovou roli i při samotném přijímacím řízení. Pokud by byla povinnou součástí zkoušek, čtvrtina uchazečů by se na danou školu vůbec nepřihlásila. Dalších 45 % by přihlášku zvažovalo jen za určitých podmínek – například pokud by matematika byla běžnou součástí středoškolské výuky a nevyžadovala by dodatečné doučování.

Naopak vstřícný přístup škol může rozhodování pozitivně ovlivnit. Informace o menším důrazu na matematiku nebo o kvalitních pedagozích by motivovala téměř 40 % respondentů. „Ukazuje se, že nejen obsah studia, ale i jeho forma a nastavení požadavků mají zásadní vliv na rozhodování uchazečů. Školy tak mohou aktivně ovlivnit, zda studenty přitáhnou, nebo naopak odradí,“ uzavírá Mannová.

Podobná situace i na Slovensku

Výsledky průzkumu ukazují, že podobný vztah k matematice mají i mladí lidé na Slovensku. Také zde funguje jako bariéra při výběru studia – pro 14 % Čechů a 18 % Slováků byla hlavním důvodem, proč si netroufli na vysněný obor.

Také hlavní příčiny jsou shodné – obtížnost a neporozumění, špatná zkušenost s výukou a přesvědčení, že ji v praxi nevyužijí.

Zjištění poukazují na širší problém českého vzdělávacího systému. Matematika funguje jako síto, které omezuje průchod studentů do řady oborů, zejména v oblasti ekonomie, technologií či datových oborů.

Dlouhodobě to může prohlubovat nedostatek kvalifikovaných odborníků. Klíčem ke změně přitom nemusí být jen snížení náročnosti, ale především lepší způsob výuky a důraz na praktické využití matematiky. Ta dnes totiž neovlivňuje jen školní výsledky, ale i zásadní životní rozhodnutí mladých lidí. Pokud se nepodaří změnit její vnímání a způsob výuky, může i nadále brzdit rozvoj klíčových oborů i celého trhu práce.