Prostějovská cyklistika má stočtyřicetiletou historii. Na počátku byl Český klub velocipedistů

Jeho ustavující schůze se konala 1. listopadu 1885 a prvním předsedou byl zvolen Karel Rytíř z Chmelařů. Členy výboru se stali Bruno Vojáček, Eduard Horák, Jan Machner, Josef Němeček a Alois Konvalinka. Ještě téhož roku koncem listopadu schválilo brněnské místodržitelství stanovy. Náčelníkem klubu se stal Jan Machner (též profesor tělesné výchovy na reálce a nevlastní dědeček Jiřího Wolkera), který měl nové členy učit jezdit. 7. března 1886 si členové odsouhlasili stejnokroj: úzké šedé kalhoty po kolena, modré sako, trikotová košile s modrými a bílými pruhy, šedé punčochy, šněrovací boty a modrá čapka se štítkem. V květnu 1886 už klub vlastnil pět vysokých kol.

V polovině dubna 1886 je poctili návštěvou kolegové z Vyškova. 23. května jim Prostějovští návštěvu oplatili Tehdy čtyři jezdci vyrazili na první velkou jízdu. Přijeli do Vyškova, potom jeli do Slavkova a do Bučovic. Pro tehdejší obyvatele to byla velká senzace. Samotná jízda na těchto vysokých kolech totiž nebyla jednoduchá. Už usednout na kolo nebylo snadné, stejně tak i udržení rovnováhy. Kolo vážilo 20 až 30 kilogramů a jeho pohyb na tvrdých pryžových obručích po nepevných cestách vyžadoval velkou fyzickou námahu.

Velkou akcí byl osmidenní výlet českých velocipedistů na Moravu organizovaný smíchovským klubem. Start byl 29. července 1886 a Prostějovští je velkolepě uvítali 3. srpna v Žešovské (nynější Brněnské) ulici s prapory, hudbou i hmoždířem. Mezi jezdci byl i předseda České ústřední jednoty velocipedistů Jan Ševčík a náčelník Josef Kohout. Z Prostějova potom doprovázeni prostějovskými cyklisty zamířili do Kroměříže, Přerova, Olomouce, Litovle a Moravské Třebové.

Činnost klubu řídil sedmičlenný výbor. Klub měl vlastní cvičiště – nejprve na Držovské ulici, potom za bývalou střelnicí u zámku a v zahradě U Hliňáků ve Svatoplukově ulici č. 9. Výuku vedli Jan Machner a Ferdinand Filip. Členská základná postupně rostla. Koncem roku 1887 měl klub již 68 členů. Do historie klubu i počátků prostějovské cyklistiky se výrazně zapsali například Jan Štolfa, Rajmund Kondrátek, Hanuš Danzer, pivovarník Arnold Binko, Ferdinand Wolker (otec Jiřího Wolkera), továrník Ing. Josef Kovářík, učitel Jan Blažek, spolkový činitel Josef Klág, podnikatel Jan Protivanský, kominický mistr a radní Hugo de Saint-Privée, advokát Jan Hoch a restauratér František Černý. Měli také svoji klubovnu. Nejprve se scházeli v Puchvojnově hostinci, následně v zámecké pivnici a nakonec v Besedě (známé také jako hostinec U Brejníka).

Cyklistická sezóna byla zahajována v měsíci dubnu. Každý měsíc pořádali kratší i delší výjížďky pro své členy. Udržovali kontakty především s vyškovským a kroměřížským klubem. 3. 7. 1889 byl klub přijatý za člena České ústřední jednoty velocipedistů v Praze 5. 7. 1889 proběhly v Prostějově poprvé silniční závody za účasti 51 jezdců z moravských klubů. Klub začal pořádat každoročně závody na silnici z Držovic ke strážnímu domku u Olomouce. Trasa měřila 22 kilometrů a prvním vítězem byl v roce 1890 Ondřej Odstrčil s časem 1 hodina a 8 minut.

Cyklisté nejen jezdili, ale také se bavili po hospodách. Tak například v hostinci Beseda padl návrh na uspořádání závodu mezi dobrým chodcem a cyklistou začátečníkem a samozřejmě se uzavírali sázky na vítěze. Závod proběhl 1. května 1895 na trase Prostějov – Olšany. Za velkého zájmu zvědavců mezi sebou bojovali chodec Ferdinand Wolker a cyklista Josef Kovářík. Zvítězil Ferdinand Wolker (31 minut). Cyklista dojel v pohodě o 10 minut později.

Prostějovský župní výbor byl pověřen upořádat 14. srpna 1899 v Prostějově celostátní cyklistický sjezd. Před radnicí pronesl projev náměstek starosty a říšský poslanec Eduard Skála. Vedle vlastního rokování zde proběhla řada zábavných i odpočinkových akcí. Takové byly počátky prostějovské cyklistiky.