Menší pole lákají méně hrabošů. Zjistili to vědci z Univerzity Palackého
Změna velikosti zemědělských polí může výrazně snížit počet hrabošů v celé krajině. Vyplývá to ze studie vědců z Katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a dalších odborníků. Menší plochy polí tak mohou snížit škody na úrodě i četnost použití jedů k hubení hlodavců.
Podle studie se nově narození hraboši usazují na velkých polích raději než na malých. Z velkých polí potom také méně jedinců migruje, to podporuje rychlé houstnutí jejich populace a vznik kalamit. Naopak menší plochy hraboši opouští častěji a nedochází k tak prudkému nárůstu.
„Například zmenšení průměrné velikosti pole z 18 na 13 hektarů povede k poklesu průměrné populace hraboše polního zhruba o osm procent, při zmenšení z deseti na pět hektarů pak asi o 15 procent. To se promítá do menších ztrát na úrodě i nižších nákladů na ochranu porostů,“ vysvětlil mluvčí Univerzity Palackého Egon Havrlant.
„Z naší práce vyplývá, že změna struktury polí může představovat jeden z dlouhodobě udržitelných nástrojů ochrany úrody. Menší pole zároveň přispívají k větší rozmanitosti prostředí, podporují přirozené predátory hrabošů a zvyšují stabilitu ekosystému,“ doplnil Emil Tkadlec z Katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty UP.
Odborníci vycházeli z dat sbíraných mezi lety 2015 a 2021 ve 22 okresech České republiky. Každoročně tak vědci sledovali přes 200 polí, na kterých prováděli měření dvakrát ročně – na jaře a na podzim. Do analýzy zahrnuli porosty vojtěšky, jejích směsí s trávou i jetel. Celkem tak získali přes 3000 měření, z nichž zhruba 2500 využili pro finální analýzu.
Na výzkumu kromě olomouckých vědců spolupracovali také odborníci z Mendelovy univerzity v Brně a Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu v Praze. Jejich studie byla publikována v mezinárodním vědeckém časopisu Pest Management Science.
