Samhain u Nezamyslic. Vykopávky potvrdily stopy keltského svátku mrtvých, kdy se otevíraly hroby

Archeologové prováděli vykopávky na dosud chybějícím úseku cyklostezky mezi obcí Těšice, která spadá pod Nezamyslice, a hranicí Jihomoravského kraje. V lokalitě zvané Prostřední díly narazili na stopy sídlišť a pohřebišť z několika časových úseků pravěku a pozdější doby.

Sídlištní jámy ukázaly, že zde byla osada únětické kultury starší doby bronzové z asi 2000 tisíce let před Kristem a počátku éry popelnicových polí mladší doby bronzové z asi 13. století. "Právě s mladobronzovou osadou souvisí několik žárových hrobů, které jsou součástí větší nekropole v lokalitách Spravedlnost a Borůvka," popsala archeolog Pavel Fojtík z Ústavu archeologické památkové péče Brno.

Trojice kostrových hrobů pak byla z období plochých keltských pohřebišť 4. až 3. století před Kristem, uvnitř jednoho byla pouze železná spona s velkou kuličkou na patce a v jednom případě keramická nádoba.

"Cenným je zejména hrob č. 7, který nesl stopy druhotného otevření a následné manipulace s tělesnými pozůstatky pohřbeného, kdy došlo ke zjevnému poškození lebky a přiložení nejen masitého milodaru v podobě zadní končetiny prasete, ale patrně i rozbití keramické nádoby. Terénní situaci lze hypoteticky považovat za nezvyklý doklad keltského podzimního svátku mrtvých, dnes označovaného jako Samhain a považovaného za předobraz našeho svátku Všech svatých, kdy se mimo jiné hroby otevíraly, aby se svět živých setkal se světem mrtvých," vysvětli archeolog.

Další dva hroby byly z doby stěhování národů v 5. století. První obsahoval kostru a nesl stopy vyloupení, ve druhém byly rozmetané zbytky lidských kostí a keramický džbán z vysoce kvalitní oranžové na kruhu točené keramiky. "Jeho původ můžeme hledat v prostředí římských provincií 1. až 3. stol. n. l., a to v geografické oblasti Porýní nebo Panonie," vysvětlil Fojtík.