DRBNA HISTORIČKA: O bludném kameni ve Smetanových sadech v Prostějově
Smetanovy dřívější Jungmannovy sady byly vybudovány na místech bývalého městského valu a hradeb v letech 1874 až 1892. Na jejich založení a výstavbě se podílely město a Sadařský a okrašlovací spolek. Situační plán zhotovil Josef Ošťádal a návrh na sadové úpravy Josef Šeha. Prastará je historie bludného kamene, který je položen ve střední části sadů.
Autorka je historička a publicistka.
Bludný kamen je finský rapakivi, česky shnilý kámen, asi proto, že se snadno rozpadá na písčitou zvětralinu, u nás hojně nazývaný finská žula, prekambrického stáří, to znamená víc jak 600 milionů let. Z místa svého vzniku ze západního Finska byl transportován do místa nálezu u Háje ve Slezsku nedaleko Hlučína na Opavsku ledovcem poslední doby ledové, což je asi před 50 tisíci lety. Ledovec dosahoval až do Moravské brány. Geologové jej označují jako amfibol, biotitický granit.
Do Prostějova jej nechal v roce 1896 dopravit národohospodářský a spolkový činitel, náměstek starosty, člen a funkcionář Sadařského a okrašlovacího spolku Eduard Skála. Byl to jeho dar spolku a zároveň i městu. Navíc zřejmě měl k Háji i osobní vztah, působil tam totiž jako správce cukrovaru. Přesné datum instalace v parku neznáme. O umístění kamene jednal výbor spolku na své schůzi 26. února 1896. V zápisu ze schůze čteme toto: „… bod 2. Kámen p. Skálou darovaný se podepře kamennou sestavou a postaví se do č. 11…“ Je to patrně část takto označená v plánu parku. Ve kterém, a zda tento plán existuje, nevíme.
Do kamene byl zřejmě hned při jeho instalaci vytesán nápis: „Bludný kámen od Háje ve Slezsku. Finská žula v době ledové tam zanesena. Daroval Ed. Skála 1896.“ Uvedený kámen se nachází na stejném místě dosud. Instalován zde mohl být začátkem března 1896, což nám dokládají Hlasy z Hané. Tyto 4. března 1896 uveřejnily na str. 1 a 2 fejeton neznámého autora „Bludný balvan v Jungmannových sadech“. V úvodě napsal toto: „Bludný balvan již tedy v našich sadech máme. ´Není na něm nic zvláštního´, jak mnozí praví, jako na každém balvanu vůbec; avšak, kdyby balvan ten mohl vyprávěti svoji historii, kterak totiž z dalekých končin severní Evropy dostal se až k Háji ve Slezsku, jistě bychom se tomu podivili.“ V dalších řádcích se dozvídáme všeobecné informace o bludných kamenech, jejich historii, putování a další zajímavosti.
O našem bludném kameni také psali učitel a ředitel měšťanských Prostějově a Plumlově, muzejník a člen Přírodovědného klubu Josef Blekta, geolog Václav Kopečný a pedagožka a botanička Anna Švécarová. Josef Blekta se bohužel ve svých článcích v Hlasech z Hané (1932) a ve sborníku Prostějov město a okres (1933) dopustil dvou chyb. Napsal totiž, že balvan byl dovezen v roce 1902 a že je ze švédské žuly. Jednoznačně však jako místo původu uváděl správně Háj ve Slezsku.
Původní barva písmen na kameni byla v minulosti červená a z dálky to bylo špatně čitelné. Technické služby města Prostějova jako správce zeleně v polovině devadesátých let minulého století nápis obnovily a vytesaná písmena přetřely bílou barvou. Jelikož písmo bylo špatně čitelné, dostala se tam při opravě chyba – místo Háje bylo uvedeno Hatě.
Plynula další léta a písmo bylo zašlé a nápis značně vybledlý. Došlo proto k nápravě. V květnu letošního roku byl odborem správy a údržby majetku města prostějovského magistrátu nápis obnoven a také byl správně uveden název původu bludného kamene – tedy Háj ve Slezsku.
Onen bludný kámen je zajímavým doplňkem parku. Nachází se zde Spaniův obelisk (z roku 1825), po kameni přibyl hudební pavilon (1907), pítko (1911) a pomník Bedřicha Smetany (1935).
