Na prostějovském nádraží byla odhalena pamětní deska obětem holokaustu
Pamětní deska obětem holokaustu byla v pátek odhalena na budově hlavního vlakového nádraží v Prostějově, které bylo v roce 1942 dějištěm transportu více než tisícovky obyvatel města do koncentračních a vyhlazovacích táborů. Pietní akce se na nádraží v Prostějově zúčastnili zástupci židovské obce, radnice a také izraelský velvyslanec v ČR Daniel Meron.
Instalaci a odhalení pamětní desky na nádraží zorganizoval prostějovský spolek Hanácký Jeruzalém. „Právě z tohoto místa se na přelomu června a července 1942 nedobrovolně vydalo na cestu bez návratu přes 1200 lidí z Prostějova a okolí. Drtivá většina z nich byla kvůli svému židovskému původu povražděna v koncentračních a vyhlazovacích táborech. Domů do Prostějova se vrátila pouze zhruba stovka osob," uvedl předseda spolku Michal Šmucr.
K nápadu nechat zhotovit pamětní desku a umístit ji na hlavním nádraží spolek inspirovala loňská pietní vzpomínka k 75. výročí deportace prostějovských Židů. „Uvědomili jsme si, že více než tisícovku našich někdejších spoluobčanů, kteří se stali oběťmi největší genocidy 20. století, dodnes v Prostějově na veřejně přístupném místě prakticky nic nepřipomíná," podotkl Šmucr.
Spolek Hanácký Jeruzalém se už delší dobu snaží také o to, aby v Prostějově byly uloženy kameny zmizelých, takzvaných Stolpersteine. Kameny připomínají osud Židů za druhé světové války přímo před domy, kde žili.
Prostějovská radnice nedávno schválila doplněnou žádost spolku o umístění prvních pěti Stolpersteinů. Příští rok budou uloženy do chodníku v Křížkovského ulici před dům, v němž bydleli židovští občané před odvlečením do koncentračních a vyhlazovacích táborů.
V Prostějově žila do 19. století významná židovská komunita a jsou tam pochováni například předkové filozofa Edmunda Husserla či spisovatele Stefana Zweiga.
Prostějov se v posledních letech dostal do hledáčku českých i zahraničních médií kvůli vleklému sporu o pietní úpravu bývalého židovského hřbitova, který byl zničen za německé okupace.
Na místě hřbitova, kde stále leží ostatky téměř 2000 židovských obyvatel, je nyní park a parkoviště. Židovská nadace Kolel Damesek Eliezer se snaží místo bývalého hřbitova rehabilitovat, zatím se ale nemůže s radnicí dohodnout na podobě pietní úpravy.
Spor mezitím zaznamenala světová média a dostal se do pravidelné zprávy amerického ministerstva zahraničí, která je zaměřena na ochranu lidských práv ve světě. O náhrobky ze zničeného hřbitova, které byly objeveny na dvorcích domů v Prostějově a okolí, projevilo zájem Muzeum holokaustu z Washingtonu.
