Kdo na podzim koukal na staronový tým ligy, nevěřil. Možná trochu jako Ester Ledecká v cíli svého zlatého olympijského závodu. Po více jak dvou měsících zimní pauzy se zářící nováček vrátil do akce. Čekalo se na to, zda euforie a jasně vštípený styl v hlavách hráčů nevyprchaly. A zpráva zní: Sigma Olomouc nebyla žádná rychlokvaška první části sezóny, je opravdu silná, počítejte s ní dál.
To naznačila neděle, během které sehrála Sigma s plzeňskou Viktorií, jenž vede ligu královským náskokem čtrnácti bodů, bezgólový mač.
Trenér Plzně Pavel Vrba opouštěl tiskovou konferenci se slovy: „Ty tiskovky na Moravě jsou lepší než v Čechách.“ Konference možná ano, výkon však – aspoň v zápase s Olomoucí – byl daleko pod úrovní toho, co předváděli Plzeňští v první části sezóny v Čechách - především tedy na domácím stadionu ve Štruncových sadech.
To, že nebyla Plzeň schopná být nebezpečná vlastním přičiněním, mohlo být do určité míry způsobené tím, že hráči měli v nohách čtvrteční zápas Evropské ligy v Bělehradu.
Hlavně ale za to mohla Olomouc, která dokázala svého soupeře výborně eliminovat.
Sigma už v přípravě částečně odpověděla na otázku, zda se na jaře dokáže prosazovat bez Tomáše Chorého, který v zimě prchnul přes půlku republiky za lepším angažmá právě do Plzně.
Sešt výher a pouze jedna prohra, navíc až v posledním zápase, v rámci drilu, který měl Hanáky připravit na celé jaro, poukazovalo na to, že by mělo být všechno v pořádku. Před úvodním duelem s Plzní ale bylo také nejasné, jak si Olomouc poradí bez klasického hrotového útočníka. Jakub Řezníček, který je v Sigmě na hostování – aby se to nepletlo – z Plzně, nemohl nastoupit kvůli dohodě klubů.
Obrovské nasazení na hranici vlastních sil se probudilo ze zimního spánku, byť kalendářně začíná jaro až za více než měsíc. Z pomyslné nory vylezl také herní projev, kterým se Olomouc na podzim prezentovala. Mezi oběma vápny hrála výborně. Ve středu hřiště úřadovali Lukáš Kalvach a David Houska, kteří svou dotěrností nedávali týmu Pavla Vrby ani špetku času na kreativní hru. Jen v blízkosti brány plzeňského gólmana Kozáčika působila Olomouc trochu bezradně.
Takže definitivní zodpovězení otázky je, že v prvním zápase nechyběl Sigmě Chorý, nýbrž jakýkoliv koncový článek, který by často zdlouhavé kombinování a hraní si s míčem ve výhodných pozicích uťal překvapivou střelou či zakončením.
Byť svěřenci Václava Jílka po většinu času diktovali tempo hry, tak je nakonec remíza proti čtyřnásobnému českému mistrovi z posledních sedmi sezón rozhodně nemusí mrzet. A to hned z několika důvodů.
Zaprvé: Jedinou opravdovou tutovku měl v utkání tým ze západu Čech. Je ale nutné říct, že vznikla po lajdácké chybě v rozehrávce Olomouce.
Zadruhé: Remíza v součtu se sobotní prohrou Slavie v Jihlavě posunula v tabulce Sigmu opět – byť jen o jednobodový chloupek – na druhé místo zajišťující předkolo Ligy mistrů.
Zatřetí: Z olomoucké tvrze si v letošní sezóně neodvezl vítězství žádný z českých fotbalových gigantů - Slavie, Sparta a teď ani Plzeň.
„Pro hráče je určitě potěšující a motivující, že si to tady s těmi týmy můžeme rozdat na rovinu a myslím si, že za nimi nezaostáváme,“ říkal spokojeně trenér Václav Jílek.
O zaostávání v nedělní podvečer nemohla být řeč.
Olomoučtí Plzeň v poli spíše předčili. Jen tak dále.
Možná to akorát chce hráčům do hlavy dostat trochu toho zabijáckého instinktu, který by se s tím v pokutovém území nemazal…
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
