Běželi jste Olomoucký půlmaraton, nebo jste se jen dívali a fandili jako další desítky tisíc lidí kolem trati? Přinášíme vám atmosféru půlmaratonu, tak jak ji viděl redaktor z pozice fanouška.
Čím je tento závod seriálu RunCzech tak jedinečný, vystihla nejlépe na tiskové konferenci vítěz závodu Jospith Kiptis. „Překvapilo mě, že jsou fanoušci podél celé trati,“ vysekl poklonu divákům, kteří běžcům fandili. Lidé opravdu skandovali a povzbuzovali po celé délce závodu, navíc je jich každým rokem víc a víc. Běžci také vyzdvihli strhující atmosféru, která je hnala k lepšímu výkonu. Klidněji bylo jen v odlehlejší části trati u Černovírského mostu, u Hradiska ale počet diváků znovu narůstal.
Také Mary Keytany se v Olomouci líbilo a poděkovala organizátorů, že ji letos v březnu přesvědčili, aby do Olomouce přijela. „Máte nádherné město, architekturu a jsou tu úžasní lidé. Taky mi tu moc chutnalo jídlo a bylo by krásné, kdybych tu zase mohla běžet,“ dodala sympatická Keytany. A není se co divit, vždyť nad krásou Olomouce z leteckých záběrů se tají dech i místním.
Jenže Olomoucký půlmaraton není jen o malebných kulisách a o elitních časech světových vytrvalostních špiček. Jde o každého běžce, který se vydá na trať. Nezapomenutelný zážitek ve mně zanechalo odhodlání a nesmírná vůle posledního doběhnuvšího do cíle. Tento statečný účastník v době, kdy už Horní náměstí zahalila tma, za hlučné podpory zbylých diváků a celého organizačního týmu RunCzech, proťal pásku těsně za hranicí tří hodin. Když vidíte takové odhodlání na vlastní oči, chce se vám brečet úžasem.
I pro tyto okamžiky si nenechte příští ročník ujít. Bude opět o něco nabitější hvězdami a strhující svou atmosférou. A kdo ví, třeba se dočkáme zase nějakého překvapení.
Autor: David Superata
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
