Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd vysadili na svém pokusném poli na kraji Olomouce dvě geneticky modifikované linie ječmene. V příštích měsících budou sledovat, jak se upraveným rostlinám bude dařit v přirozeném prostředí. Celý experiment je jedním z prvních svého druhu v Evropě.

Odborné analýzy, rady a poznatky budou vědci v Olomouci poskytovat šlechtitelům v nových prostorách Aplikační laboratoře pro zemědělský výzkum. Přístavba za 50 milionů korun poskytne expertům nejmodernější zázemí pro bádání, jehož výsledky se už přenáší do praxe a mohou být klíčové pro zajištění dostatku potravin v podmínkách globálních problémů jako jsou nedostatek půdy nebo změna klimatu.

Stromy v lese vydávají vůně, pokud je napadnou housenky a jiní býložravci. Proces využívají k přilákání dravého hmyzu a ptáků, kteří je škůdců zbaví. Tento jev v terénu potvrdil tým vědců z Česka a Německa pod pod vedením Martina Volfa z Biologického centra Akademie věd ČR. Výzkum prováděli v korunách stromů v německém Lipsku. Výsledky své práce pak publikovali v časopise Ecology Letters.

Krmné biopásy v zemědělské krajině významně zvyšují početnost i druhovou rozmanitost polních ptáků a malých savců. Vyplývá to ze studie česko-polského týmu vědců, o které informovala Akademie věd ČR (AV). Podle odborníků dosud chyběla data, která by ukázala skutečný vliv biopásů na různé skupiny živočichů během zimy. Nyní se prokázalo, že jsou přínosem pro řadu zvířat. Biopás je pruhové potravní políčko o šíři šest až dvanáct metrů, které je umístěné na okraji nebo uvnitř půdních bloků.

Výzkumu a šlechtění rostlin, které zvládnou i velmi nepříznivé podmínky, se věnují vědci z olomouckého ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky. Ve spolupráci s odborníky ze Saúdské Arábie se zaměřují na vytvoření odrůd datlovníku, rýže nebo pšenice, které přinesou větší výnosy i v extrémně suchém a horkém podnebí.