Špičková olomoucká laboratoř pro zemědělský výzkum míří do nové budovy. Vědu úspěšně přenáší do praxe
Odborné analýzy, rady a poznatky budou vědci v Olomouci poskytovat šlechtitelům v nových prostorách Aplikační laboratoře pro zemědělský výzkum. Přístavba za 50 milionů korun poskytne expertům nejmodernější zázemí pro bádání, jehož výsledky se už přenáší do praxe a mohou být klíčové pro zajištění dostatku potravin v podmínkách globálních problémů jako jsou nedostatek půdy nebo změna klimatu.
Olomoucká aplikační laboratoř pro zemědělský výzkum dosud fungovala v prostorách pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky. Ta financovala vybudování a vybavení přístavby za 50 milionů korun, která navazuje na stávající budovu. Podle vedoucího Centra strukturní a funkční genomiky rostlin ÚEB Jana Bartoše se podařilo během šesti let od otevření laboratoře navázat spolupráci s řadou šlechtitelských firem působících v ČR. „Obrací se na nás ale i pěstitelé, zemědělské firmy, státní správa a další instituce. Nic lepšího jsme si nemohli přát a považujeme to za velký úspěch,“ dodal Bartoš.
Laboratoř je zařízením, ve kterém vědci přímo spolupracují se šlechtiteli a sídlí v olomoucké části Holice, na ulici s příznačným názvem - Šlechtitelů. „Před šesti lety, když jsme laboratoř zakládali, jsme netušili, že zájem o ni bude tak velký,“ poznamenal v tiskové zprávě koordinátor výzkumného programu Potraviny pro budoucnost Strategie AV21 Jaroslav Doležel.
Po roce a půl stavebních prací čeká v úterý 25. dubna odborné pracoviště slavnostní otevření. Investice Akademie věd je logickým vyústěním značného zájmu o poznatky z laboratoře a efektivní propojení výzkumu s praktickým využitím. „Některé metody umíme nejlépe na světě a máme k dispozici nejmodernější přístroje. Těší nás, že můžeme šlechtitelům nabídnout naše know-how, a propojit tak vědu s praxí. Pokud mám jmenovat některé z úspěšných spoluprací, jsou to například cytometrické analýzy, které pomohly šlechtitelům ve vývoji nových kultivarů kukuřice, muďoulu, konopí nebo petúnií. Genotypováním rajčete se nám podařilo určit důležité geny související se zralostí a odolností vůči chorobám této oblíbené plodiny. Vyvinuli jsme také DNA markery pro třešeň a ječmen, které poslouží při šlechtění odrůd s požadovanými vlastnostmi. Všechny tyto výsledky výrazně usnadní, urychlí a zlevní šlechtitelský proces,“ přiblížil vedoucí laboratoře Jan Šafář.
Aplikační laboratoř pro zemědělský výzkum nabízí zájemcům také odborné semináře, přednášky, osobní konzultace či praktické workshopy, ve kterých se šlechtitelé seznamují s principy nejmodernějších metod molekulární biologie a genomiky.
Právě rychlejší přenos nejnovějších vědeckých poznatků do šlechtitelské praxe považuje za důležitý i ředitel Ústavu experimentální botaniky Jan Martinec. „Šlechtěním kvalitnějších, odolnějších a výnosnějších odrůd zemědělských plodin můžeme v budoucnu předejít problémům s nedostatkem potravin v důsledku rostoucí světové populace, změny klimatu, nedostatku půdy či válečných konfliktů.“
V budoucnu by se olomoučtí odborníci měli zaměřit také na metody genového inženýrství. „Techniky založené na takzvaném CRISPR/Cas9 systému, jenž umožňuje cíleně měnit dědičnou informaci, by měly být v Evropské unii brzy povoleny. Šlechtitelům se tak otevřou možnosti k dosažení cílů, které by byly jinak velmi obtížné nebo dokonce nereálné. Na tuto novou možnost spolupráce jsou vědci z Aplikační laboratoře pro zemědělský výzkum připraveni a zaznamenávají již první zájemce, jimž budou moci díky dlouhodobým zkušenostem v této oblasti fundovaně poradit a pomoci,“ uvedla Radoslava Kvasničková z Centra strukturní a funkční genomiky rostlin Ústavu experimentální botaniky AV ČR.
