Olomoučtí vědci vyvinuli antibiotika nové generace, která jsou účinná vůči širokému spektru bakterií a dokážou spolehlivě bránit i rozvoji bakteriální rezistence. Testy na zvířecích modelech prokázaly, že nový materiál má obrovský potenciál zejména v lokální terapii, například při hojení ran.

V posledních letech se do popředí médií stále více dostává problematika tzv. antibiotické rezistence, neboli ztráty léčivých účinků antibiotik. Studie prozrazují, že v roce 2050 by tento fenomén mohl zabíjet více lidí než rakovina. Jak je možné situaci řešit? Prozrazuje odborník, lékař Jan Strojil.

Odolnost bakterií k antibiotikům je jedním z nejzávažnějších problémů současné medicíny. Počet mikroorganismů, které jsou rezistentní k antibiotické léčbě, v Evropě i České republice dlouhodobě roste. Za rezistenci může především nadužívání léků, říká vedoucí lékařka Antibiotického střediska Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně (FNUSA) Renata Tejkalová.

Veterináři nařídili řetězci Lidl stáhnout skoro 17,5 tuny vepřového mletého masa původem z Polska, ve kterém zjistili šedesátkrát překročený limit pro antibiotika. V Česku jej zpracovávala firma Maso Polička. Spotřebitelé by vepřové mleté maso neměli konzumovat, můžou ho vrátit na prodejně, kde ho zakoupili.

Významného úspěchu dosáhli mikrobiologové z Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařské fakulty Univerzity Palackého při výzkumu léčby antibiotiky. Studie se zaměřila na zamezení reálné hrozby ztráty účinku antibiotik na bakterie. Rozsáhlý výzkum v tuzemských poměrech nemá obdoby.

Vývoji nového typu účinných antibiotik by mohl výrazně pomoci výzkumný projekt studenta Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Ondřeje Kováče. Je zaměřen na první totální syntézu antibiotika kibdelomycin. Látka totiž podle Kováče vykazuje zajímavou širokospektrální antibakteriální aktivitu a má velkou šanci stát se základním kamenem nového antibiotika. S jeho pomocí by lékaři mohli lépe čelit rostoucí rezistencí bakterií na antibiotické léky.

Přírodní antibiotikum se užívá už od středověku, kdy v Evropě řádilo mnoho různých nemocí a epidemií. Zlepšuje krevní a lymfatický oběh a má silný antivirový a protiplísňový vliv. Navíc je tou nejlepší volbou v boji proti kvasince Candida albicans.

Ve čtvrtek 3. května pořádá organizace Loono ve Velké posluchárně na Lékařské fakultě v Olomouci besedu na téma Pravda o antibiotikách. Vstup na besedu je možný po registraci a vstupné je dobrovolné.

Skoro polovinu z více než 31 tun nelegálního medu odvezli pracovníci Státní veterinární správy (SVS) ze skladu bývalého zemědělského družstva na kraji Olomouce do spalovny v Prostějově. Zbytek medu bude spálen později, řekl dnes ČTK ředitel krajské veterinární správy Aleš Zatloukal. Na medu k likvidaci byly etikety výrobce Včelpo a některé sklenice obsahovaly med se zbytky antibiotik, nevhodný k lidské spotřebě. Včelpo kvůli tomu nesmělo závadný med od roku 2015 prodávat. Český svaz včelařů, který Včelpo vlastní, nález uvítal, doufá, že policie bude nyní vyšetřovat rychleji.

Vědci Univerzity Palackého v Olomouci našli způsob, jak zrušit odolnost bakterií vůči nanočásticím stříbra, které se kvůli poklesu účinnosti klasických antibiotik stále častěji používají v lokální antibakteriální léčbě i při prevenci vzniku infekcí. Výzkumníci odhalili mechanismus, jehož pomocí se bakterie nanočásticím stříbra brání a umí jej zablokovat. Nanostříbro by navíc v budoucnu mohlo obnovit ztracenou sílu antibiotik, řekl ředitel Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů Univerzity Palackého Radek Zbořil.